Já? Nikdy!
Maršmolko pracně pootevřel obrovské pancéřové dveře svatostánku, kde měl být oficiálně přijat ke slyšení ohledně lentilkového příměří. Nasoukání dovnitř mu naštěstí díky jeho měkké struktuře zas takové potíže nedělalo.
"Nazdar bože," prohodil familiérně, vědom si absence nutnosti řvát (přesto se mu ozvěna vlastního hlasu vrátila hned několikrát), zvědavě se rozhlížeje po přijímacím sále a mhouře oči ve snaze zjistit, zdali je ta tečka v dálce na obzoru očekávaný trůn, nebo jen dveře do hlavního sálu. A protože nedotknutelnost měl zaručenou, rovnou se zeptal: "Nejsi tak trochu megaloman?"
Odpověď, jež zahřměla mramorovým sálem s hlasitostí a razancí kanonády, snad netřeba citovat.
Fandom: Lentilka