Mňoukavá mantra (1975)
Potemnělou chodbou zmijozelského sklepení se nesly jenom dva zvuky. Cinkání řetízku, na němž se kývaly hodinky, a klidný, jenom trochu mutující hlas.
„Rád se touláš, rád se touláš. Rád, moc rád se touláš, rád se touláš. rád se touláš. Opakuj po mně: rád se tulám, rád se toulám, rád se toulám.“
Ať už to bylo mířeno na kohokoliv, rozhodně nic neopakoval.
„Nic? Tak znova, rád se touláš, rád se touláš, tuze rád se touláš. Víčka ti těžknou, až se probudíš, budeš se moc rád toulat po okolí.“
Netřeba snad dodávat, že Flannovy pokusy venčit Šunku pomocí hypnózy se moc neosvědčily.
Fandom: Felix Felicis!