Bonus číslo 78 (10. 4. 2014) - Juda 1.22

[Champbacca]

Juda toho moc nenapsal, ale jde v něm najít "A nad některými zajisté lítost mějte, rozeznání v tom majíce.", což se náramně hodí jako reakční téma na ten lolec, co na DMD považují za třetí bonus.
Oproti normálnímu drabblu se to liší tím, že o tomhle musím já prohlásit, že je dobrý, jinak nebude bodík.

Hardcore verze: Drabble odeslané v rámci tohoto bonusu musí být podle vašeho vlastního mínění lepší než to, co pošlete na DMD, a nesmíte se za to stydět.

[Simbacca]

Masová motivace (7 BBY)

Simbacca si toho nejdřív moc nevšímal.
Procházel se po hlavním městě jakési planety, kde chtěl koupit něco moc důležitého, když míjel  dav demonstrujících rolníků. Opakoval si nákupní seznam a nespokojenému brebentění nevěnoval ani špetku pozornosti. Vlastně mu po tom nic nebylo, ať si tu svoje problémy vyřeší sami, akorát by na sebe zbytečně upozorňoval Inkvizici a kdo ví, jestli by se pak ještě někdy podíval domů na Kashyyyk.
Jenže pak si všiml, co to ti rolníci říkají a co že to mají napsané na všech těch transparentech.
„My máme hlad!“ volal dav a bývalý rytíř prostě nemohl dál nečinně přihlížet.

Fandom: Star Wars

[Champbacca]

Lordova lítost (19 BBY)

Málokoho prudila byrokracie řádu Jediů tolik jako bývalého mistra Champbaccu. Proto byl koneckonců taky bývalý, že.
Iritovaly ho ty mraky zákazů, nařízení a dobře míněných doporučení, neměl rád většinu omezení a byl skálopevně přesvědčen, že právě díky nim je na tom řád teď tak bídně. Přičtěme zabedněné dědky ve vedení, se kterými nikdy nebyla moc řeč, a na přetlakové prostředí je zaděláno. Stačí přimíchat trochu mladické nerozvážnosti a celé to vybouchne, což jim samozřejmě hned několikrát říkal.
Ovšem teď, když sám poznal, jaké to je hlídat partu puberťáků, je vzal trošičku na milost.
Samozřejmě jenom trošičku, pořád to byli kokoti.

Fandom: Star Wars

[Jessica Karnis]

Taky jsme byly mladé a blbé (18 BBY)

Opírala se o nadýchané polštáře a na rameni jí spočívala hlava její fialky. Z úst vypouštěla kouzla a musela se chytat stěny, protože se s ní nakláněla zem. Dlouho nebyly v nějaké čajovně a ještě déle v ní nebyly obě dvě sjeté. Tlumená světla a gobelíny vytvářely před očima pohyblivé divadlo a relaxační hudba masírovala duši.
Políbily se a ten polibek vnímaly všemi smysly i celými těly. Věnovaly pohledy ostatním návštěvníkům sedících kolem. Bylo jim jich líto. Ony povznesené, oni ochuzení. Pak si vzpomněly, že kdysi na tom byly stejně. A obě nechápaly, jak s tím mohly začít tak pozdě.

Fandom: Star Wars