Pohádka o proradných princátkách
Byl jednou jeden král a ten měl tři syny.
Respektive byl jednou jeden císař a ten měl k ruce tři syny, z nichž po letech tréninku a zasvěcování do tajů Síly vycvičil něco mezi komandem a živelnou katastrofou. Shenzo, Banzarra i Edd pak cestovali po galaxii, zasahovali tam, kde nepomohly sankce, likvidovali sebemenší náznaky odporu a sklady šunky a náramně si to užívali. Často byli rychlejší než flotila, zejména když měli zasahovat na planetách s vyhlášenou kuchyní, a jako odměna jim stačily stravenky. Vlastně to byli jedni z nejlepších agentů Galaktického impéria a i když je většina občanů nikdy neviděla, hodně toho o nich slyšeli.
Shenzo, ten s rudočernými chlupy, černýma očima a v šedém ponču, se možná temné straně Síly nikdy nepoddal, ale svatoušek to tedy rozhodně nebyl a koho v boji nabral na svůj wan-shen, ten měl cestu do věčných lovišť jistou. Světelný meč s červenou čepelí měl vlastně jenom na krájení a zároveň opékání chleba, protože v boji jako zálohu radši používal drápy.
Banzarra, ten s rudočernými chlupy, černýma očima a v hnědém ponču, už temnotě propadl o něco víc a nezachránila ho ani vrozená schopnost komunikovat se zvířaty. Spíš než že by je poslouchal je totiž posílal jako předvoj, aby sám zbytečně nepřišel k újmě, a jakožto dominar nad Haruun Kalem jich měl v zásobě vždycky dost. Ten už se světelným mečem oháněl podstatně ochotněji a byly chvíle, kdy v sobě nezapřel geny ittummských berserkerů.
Poslední byl Edd, ten s rudočernými chlupy, černýma očima a v černém ponču. Ten nejtemnější a nejnebezpečnější, ačkoliv to z jeho přiblblého šklebení moc nešlo poznat. Prakticky nemluvil, ale světelný meč vytahoval ze všech nejochotněji, uměl s ním nejlépe a často skákal přímo do chumlu nepřátel, aby jich mohl co nejvíc setnout jedním tahem.
A všichni tři zvládli na posezení spořádat celou banthu, zejména byla-li pečená na medu.
Ačkoliv jim však Darth Vodka dobře radila, aby svého otce moc nesrali a užívali si života, měli svoje hlavy, po pár letech jim ta omezená moc přestala stačit a přemýšleli, že vznesou nárok na něco víc. Být mezi nimi někdo moudrý, možná by navrhl nějaké elegantnější řešení, s jejich povahami však mohlo přijít jenom jedno, a tak prostě jednou nakráčeli do paláce a jejich úmysl byl jasný: prostě na fotra vlítnou, seřežou ho jako hada a o trůn se pak nějak podělí.
Už tušíte komplikaci, že?
Inu, nutno říct, že to zas takové drama nebylo, protože na trojí dělení trůnu nikdy nedošlo a všichni tři dostali, co zasloužili. On totiž Darth Wango nebyl císařem jen tak pro nic za nic a jejich zradu už nějaký pátek očekával. Vlastně měli zpoždění.
Ustát ten prvotní nápor nebyla žádná sranda a dost litoval, že tam nemá Jessicu ani nikoho dalšího. Ono tři světelné meče v rukou tří chlupáčů, co celý život příkladně baštili polévky a nezanedbávali cvičení, to jednoho zaměstná a nemá pak ani šanci přejít z nutné obrany k nutnému protiútoku. Jenže jakkoliv byli zpočátku odhodlaní a jednotní, vzala přinejmenším druhá z těchto vlastností rychle zasvé.
Tatínek totiž dobře věděl, jak mezi ně pomocí pár slov vrazit klín sváru, a fungovalo to ještě lépe než čekal. Skoro mu přišlo až trapné, jak se najednou obtížnost celého souboje změnila z boje o život v podívanou, ke které by mu docela bodlo něco na chroupání. Mohl dokonce vypnout meč a jenom se kochat svou prací.
Souboj byl možná ještě brutálnější, protože místo dvou stran v něm bojovaly tři. Vzduchem létaly jiskry, odsekané a přiškvařené chlupy a sem tam i celí Wookiové, ale taková vřava jednoho unaví, co teprve tři. Závěr byl tedy takový trochu unavený, ne však prostý jistých zvratů.
Začalo to tak, že Edd odmrštil Banzarru kamsi do tmy a na chvíli ho vyřadil, takže na něj Shenzo zůstal sám. Ovšem ten se nevzdal, unaveného brášku odzbrojil, čapl pod krkem a pomalu mu do něj zasouval drápy. Edd řval tak, že to v paláci vysklilo okna, ale než ho Shenzo pustil, na scénu se vrátil Banzarra a jedním sekem uťal nataženou ruku. Teď pro změnu zařval Shenzo a než jeho končetina, stále svírající mrtvého bratra, dopadla na zem, hodlal se Banzarrovi za tu zradu pomstít. Vztek však nestačil, souboj to byl relativně krátký a na jeho konci byl Banzarra sice unavený až hrůza, ale živý, což se o jeho bratrech říct nedalo.
Nadšení, že vyhrál, mu vydrželo přibližně jedenáct sekund. Pak si s hrůzou uvědomil, že původně do paláce nepřišel kvůli bratrovraždě, ale než přemluvil unavené nohy, ať se zvednou ze studené podlahy, ozvalo se zlověstné zasyčení a jemu z hrudi koukala červená čepel meče jeho otce.
A tak skončila vzpoura tří synů Jeho císařské milosti. Vlastně to nakonec vyhrál jejich mladší bratr, který o svém pokrevním příbuzenství s vládcem galaxie vůbec nevěděl, žil s matkou v blažené nevědomosti na Kwookrrru a připravoval tam Taterrrský čaj.
Fandom: Star Wars: Nightfall
Topic: Bonus číslo 537 (4. 11. 2024) - D.C. (Read 80 times)
