Nástroj ničemů nedobrých
Imperiální marš dohrál, kadeti udělali poslední krok a zastavili. Jeden jako druhý ladili svou uniformou s šedým interiérem kasáren. Seržant je sjel pohledem a skepticky si promnul bradku. Kvality klonů už na první pohled nedosahovali. I s takovými ale musel pracovat a nebál se toho. Kdo ví, třeba i z těchhle nakonec vycepuje vojáky.
„Bažanti, pozor!“ zahlásil a rychlost reakce ho příjemně překvapila. „Dnes vám ukážu, co budete fasovat za kvéry. Doufám, že se těšíte, protože je věru o co stát. Těšíte se, kadeti?“
„Pane, ano, pane!“ zahřímal dav a seržant se usmál. To už se s klony skoro srovnávat dalo. Takové nadšence Impérium v těchto těžkých časech potřebovalo jako sůl. Udělal krok stranou, ke stolku v barvě námořní šedi.
„Výtečně!“ pravil rázně a vzal ze stolku černou zbraň. „Toto je standardní blasterová puška řady E-11.“ Kadeti ji samozřejmě neviděli poprvé, přesto vypadali nadšeně. Seržant to bral jako další dobré znamení.
„Celkem nenápadná a levná, ale spolehlivá. Dost možná toho vydrží víc než většina z vás.“ Nikdo neprotestoval, což bylo taky dobré znamení. Vlastní předváděčka mohla začít.
„Váha dvě celé sedm kilogramu, plynový zásobník na pět set výstřelů. Účinný dostřel v základním modelu sto metrů, maximální tři sta. Kadence? Tři sta výstřelů za minutu, tedy tatatatata, někdy i rychlejší. Má i rychlopalné a omračovací nastavení, naučíte se používat oboje. Pažba se dá sklopit, takto, pojistka zde, zaměřovač tady. Hlaveň tu. Do děr chladiče nic nestrkejte, do hlavně taky ne. Spoušť jde u nových kousků ztuha, doporučuji ji manuálně povolit. Údržba je jednoduchá, obsluha ještě jednodušší.“ Přišel čas na vtip závěrem. „Kope, ale komu to vadí, přejde k důstojníkům, dostane pistolku.“
Víc než polovina kadetů se zasmála, což bylo slušné.
„Nějaké otázky?“
„Pane, jaké dokáže napáchat škody, pane?“
„Skvělá otázka, kadete,“ zaradoval se seržant, „hned vám to předvedu.“ Stiskl tlačítko na stole a podlaha nedaleko se pohnula. Otevřela se a do prostoru s kadety vyjela klícka. Nezůstala dlouho, zase sjela a zanechala tam přivázanou tooku. Zvíře vypadalo vyděšeně, s kadety to ale ani nehnulo.
Seržant to neprotahoval. Odjistil, zamířil, neminul a pěti výstřely nebohého tvora doslova rozstřílel. Jeden by přitom bohatě stačil.
„Ještě něco?“ zeptal se, zatímco zbraň zajišťoval a odkládal. Kadeti ale jen uznale tleskali, takže prezentace mohla končit.
„Výborně. Tak odchod, sejdeme se za deset minut na střelnici.“
„Pane, ano, pane!“ zahřměla skupina a začala se spořádaně přesouvat. Myšlenky kadetů ale úplně jednotné nebyly. Všichni se těšili, každý ale na něco trochu jiného.
Někdo na hlídání důležitých objektů Impéria. Někdo na hlídání důležitých vězňů, třeba i politických. Někdo na rozhánění demonstrací ostrou palbou a těžkou technikou. Někdo na bránění planet před tím agresivním xindlem tam venku. Nebo před anarchisty, povstalci, homosexuály, liberály, nacisty a dalšími exoty. Někdo na dobývání planet z rukou či chapadel téhož xindlu. Někdo prostě jenom na střílení do lidí, ať už jakýchkoliv.
Napadlo je snad, že oni jsou ti zlí? Že slouží sithskému lordovi, kterému jsou naprosto lhostejní? Že by se bez nich v galaxii žilo líp? Nope, ani jednou, ani jednoho, ani náznakem, nikdy.
Fandom: Star Wars: Nightfall