Siesta na sutinách
Bitevní bouře na Příčné eskalovaly, ve vzduchu bylo cítit napětí a všeobecný smrad kouzel, a kdesi z dálky doléhaly k sutinám výkřiky bolesti a hulákaná kouzla. Dva smrtijedi si ale v tu chvíli dávali kouřovou pauzu, protože se zrovna žádný rebel nikde okolo nenalézal a šéf jim ležel pod tou haldou cihel, na které vysedávali. „Hele, to vypadá jako prst mrtvýho děcka! No fuj!“ ušklíbl se jeden, když opodál spatřil cosi malého, růžovoučkého a baculatého. Ten druhý k tomu došel blíž, sebral to ze země, očuchal a pak hodil do pusy.
„Jebe ti?!“
„Marcipán,“ prohlásil klidně, „asi jsme odbouchli cukrárnu.“
Fandom: Felix Felicis!