Respekt z nadřízeného
„Zejtra bychom mohli zajít na jedno, co ty na to? Slyšel jsem, že nedaleko Příčný ulice otevřeli novou hospodu…,“ uvažoval nahlas pracovník Ministerstva kouzel, když s kolegou z odboru pro zvěromagii kráčel po šichtě k přenášedlu.
„Já tě nevím,“ kroutil se kolega nejistě, „mám na zítřek hodně práce a jestli nebudu svěží, šéf si na mně asi smlsne,“ povzdechl si. Bylo vidět, že má slinu, ale taky respekt z nadřízeného. Ostatně, byl ještě ve zkušebce.
„Prosím tě, šéf nic nepozná, snadno se nechá oblbnout… vždyť je to totální paroháč.“
Měl pravdu, měnil se v dvanácteráka. Tak na to pivo šli.
Fandom: Felix Felicis!