Zoufalství v praxi
„Hele, z umýváren se ozývají nějaký divný hlasy, taky jsi to slyšel?“ ptal se jeden bradavický student druhého, když se náhodně potkali právě na chodbě vedoucí kolem umýváren.
Druhý mu to okamžitě odkýval. „Jo, taky. Zní to, jako by tam strašilo, ale nevypadá to, že by se Uršula nebo Algernnon přestěhovaly sem,“ pokrčil rameny.
Když pak pánové sebrali odvahu a nakoukli dovnitř, aby zjistili, co to kvílení způsobuje, uviděli Danteho, jak stojí před zrcadlem a rozpráví sám se sebou. „Miláčku, máš moc krásný oči,“ povídal zrovna. „Můžu tě políbit?“
A pak byli svědky něčeho, kvůli čemu málem přišli o zrak.
Fandom: Felix Felicis!