Shánění svědka (1982)
Flann bral celou záležitost naprosto vážně, takže rozhodně nepřipadalo v úvahu, aby o svědectví žádal nějakého náhodného kolemjdoucího. Jakou by taky mělo váhu, že? Kdepak, měl vybráno od samého začátku, někoho patřičně na úrovni, otázkou vlastně bylo jenom jak přesně se ho zeptat. Ne snad že by se bál odmítnutí, ale bylo to nezvykle osobní, víme? Nakonec ale zkusil variantu nejjednodušší, nepříliš promyšlenou, prostě vypálenou.
„Potřeboval bych svědka,“ nadhodil na společném bystrozorském obědě, „nešel bys do toho?“
Atticus nevypadal, že by ho to nějak dojímalo, což bylo vlastně docela pochopitelné.
„V jakém případu?“
„To zločinný spolčení, co plánuju s Aurorou.“
Fandom: Felix Felicis!