Příště bez detailů
Cosmině se nedostávalo dechu, lapala po něm jako ryba na suchu, v očích hrůzu a děs, čelo zborcené potem, jedinou uklidňující jistotou byla dlaň jejího ospalého manžela, co ji trpělivě hladila po zádech. „To byla jen noční můra, to bude dobrý,“ uklidňoval ji unaveně, protože co jiného by to taky mohlo být, když večerní bezpečnostní obhlídka s kladivem neprokázala přítomnost bezprostředního nebezpečí. „Ne, Edwine, tohle nebyla noční můra.“ Zamumlala, zatímco se pokoušela z hlavy vyhnat všechny ty šílené obrazy svého bratra s Lettenhovem, a protože se Edwin uvolil poslouchat, povyprávěla mu o tom. A pak tři dny nespali ani jeden.
Fandom: Felix Felicis!