Tajemství kočičí kavárny (obsahuje
V kočičí kavárně)
Byl deštivý jarní den, jeden z těch dní, kdy se člověku nechce nic dělat a nejraději by zalezl do teplých duchen. Den jako stvořený pro návštěvu toussaintského podniku Galantní kocourek, kam mistr Lennarteus vytáhl svého čarodějného učně, aby si zkrátili dlouhou chvíli.
„Pravidla jsou jednoduchá. Nejdřív vypijeme tuhle flašku,“ ukázal čaroděj na lahev kvalitního vína, „a pak ji použijeme pro další zábavu.“
Vyprázdnění lahve nedělalo problémy ani Lennarteovi, ani ostatním, dokonce ani ten Bartimeus se příliš neopil. „A co teď, mistře?“ ptal se nadšeně.
„Teď s tou flaškou zatočíme a tomu, na koho ukáže, dáme otázku... a pokud ji nebude chtít zodpovědět, musí se zbavit části svého odění.“
Znělo to jednoduše a celkem nevinně, ale protože se to hrálo u Galantního kocourka, nebylo divu, že Lennarteus skončil kdesi v patře zavalený nahými ženskými těly a Bart si hrál dole se čtyřnohými kočkami.
Dokud ho ovšem neoslovila kočka dvounohá. „Nechceš zajít nahoru a taky si trochu pohrát, fešáku?“ prohodila k němu s jiskrou v oku.
„Jo, to bych chtěl,“ přitakal mladík nadšeně, maje za to, že se bude hrát další kolo flašky. Hra byla podobná; nahý skončil tak jako tak a konečně pochopil, proč Lennarteus tak rád navštěvuje horní patro podniku.
Fandom: Zaklínač rpg