Zkoušky
Když měl Daniel skládat OVCE, byl absolutně bez sebe. Ne nadšením, samo sebou, ale stresem. Když byl konečně ujištěn, že navzdory svému původu může zkoušky skládat, nevěděl, jestli je rád nebo zklamán.
„Musíš si věřit, a bude to v pohodě. Buď statečnej,“ radila mu sestra, která měla z univerzity vlastní zkušenosti se zkouškami. To, že jí od nich vyhodili, to už bylo vedlejší.
„No jo, ale co když nebudu nic vědět?“
„Tak to je zlý. To seš mrtvej.“
Tento rozhovor si Daniel přehrával znovu a znovu, když nastoupil před komisi. Mluvil a mluvil, a upřímně doufal, že to není zlé.
Fandom: Felix Felicis!