Přeléčení průstřelu (1982)
„Mon dieu, přestaň už zírat,“ láteřila poloprůhledná Algernnon de Bray a její tvář nabírala stále příšernější a příšernější tvar. Fróðimu to bylo jedno, ten jí do tváře nekoukal.
„Co?“ zeptal se nepřítomně.
„Což nevíš, jak je neslušné civět dámě na prostřelené ňadro?“
„Vím, proto koukám na to druhý,“ vysvětlil, „to je docela v pohodě.“
„To jsem to dopracovala,“ povzdechla si mrtvá Francouzka, „nejen že mě zabijou a zohaví, ale ještě mi to musí metat do tváře!“
„Vždyť jsi duch, to se můžeš opravit silou vůle, ne?“
Algernnon zmlkla a uraženě odplula stropem. Nemohla přeci přiznat, že ji to nikdy nenapadlo...
Fandom: Felix Felicis!