Výhodnej kšeftík
Tigurd měl rád, když po konci šichty mohl zajít na pohárek (nebo dva) medoviny. Pracoval u stráže Bílého průsmyku, U Kobyly a Praporce byl jako doma, a samo sebou pil jen Zlatopalce, protože domácí vždycky nejlíp chutná. Jednoho dne si k němu někdo přisednul. Existence už od pohledu podivná a podezřelá, s očkem šilhavým a mečem rezavým.
„Hej, ty seš ten od strážnejch, že jo?“
„Možná,“ odvětil Tigurd nedůvěřivě.
„Hele, měl bych pro tebe… kšeftík. Podíl na zlatým dolu, co? Za přiměřený protislužby, však to znáš…“ V žaláři byl maník rychle, ani „důl“ by neřekl.
P.S.: A zlato bylo Tigurdovo.
Fandom: Skyrim