Téma číslo 2110 (5. 2. 2018) - Byl by hřích se potmě bát

[Champbacca]

Byl by hřích se potmě bát, radši pište drabbly, i když to asi nebude nic snadného.

[Simbacca]

Strach ve stodole (1985)

Nebylo tak docela jasné, koho přesně to měl Fróði jisté letní noci v zašívárně na půdě stodoly, ale vesměs na tom nezáleželo. Zcela určitě to nebyl Monty ani jiný z jeho kamarádů, tak.
„Ta svíčka za chvíli dohoří,“ konstatovala návštěva s náznakem obav v hlase a byla tam tušit i otázka, jestli by třeba nechtěl zapálit další. Fróðimu ale předzvěst tmy v podstatě vyhovovala.
„Copak, bojíš se tmy?“
„A co když jo? Trochu...“
„Tak na to mám mnohem lepší recept,“ pousmál se, když plamínek zhasl.
To, co následovalo, byl sice tak trochu hřích, ale proti strachu to zabralo naprosto spolehlivě.

Fandom: Felix Felicis!

[Champbacca]

Nervozita z neviděného (3 BBY)

Plížil se po palubě cizí lodi a čím dál víc na něj doléhal fakt špatný pocit. Ne z toho, že tam všude byla úplná tma, což ještě nezažil, ne z těch podivných pachů a dokonce ani z toho, že hned na vstupní rampě našel hned dva druhy chlupů, nejspíš z nějakých bestií.
Kdepak, to by se pak dalo nazvat strachem a ten si on jakožto profesionální zloděj lodí nemohl dovolit. To byl prostě divný pocit, a tak se tmou plížil dál.
Chudák netušil, že majitel lodi, slepý Wookiee v montérkách, se celou tu dobu plíží jenom necelý metr za ním.

Fandom: Star Wars

[Morčátko]

Nepochlapil se

Časté věštění nebylo dobré. Daniel na sobě už delší dobou pozoroval různé vedlejší příznaky určitého přetížení – například noční můry. Měl až strach věštit, protože měl obavy z toho, co mu universum vyjeví.
I teď se probudil s trhnutím, s potem na zádech a vytřeštil oči do tmy. „Och, božíčku!“ zalapal po dechu zděšeně. V temnotě kolem až příliš jasně ožívaly hrůzy ze snu…
Buď v klidu, Danieli, na stolku hned u postele máš hůlku.
Trvalo chvilku, než prozřel. Ležel přece v jeskyni kdesi v Americe, na survivalu. Neměl by se bát, to byl účel kurzu přežití…
Ale byl v háji.

Fandom: Felix Felicis!

[Banana Brannigan]

Protestantský prznitel (nedělní žolík)

„Tak spusť, dcero, zhřešilas?“ byla asi nejoriginálnější hláška, s jakou ji v privátním pokoji přivítal klient, a Becky to tedy náležitě vyděsilo. Autora dotazu neviděla, na to byla v pokoji přílišná tma, ale na věšáku u stěny visela kněžská kutna.
„Vy jste mě přišel vyzpovídat?“ kontrovala drzou otázkou.
„Jistě, dcero.“
„To je dobře,“ oddechla si, předčasně, „už jsem se bála, že...“
„Bála? Ovšem to je těžký hřích...“
„Ale...“
„...a ještě řekni, že jsi při tom dýchala!“
Vytáhl vyloženě nekněžský bič a to, co následovalo, považovala spíš za tvorbu hříchů nových než za zpověď, ale jakožto hříšnice tomu přece nemohla rozumět...

Fandom: Star Wars