Téma číslo 2062 (19. 12. 2017) - Třináct kůží

[Champbacca]

Třináct kůží.

[Banana Brannigan]

Chlupatá měna

Nolla byla v pozdějších fázích svého života celkem zvyklá na to, že je předmětem obchodu, ale většinou to byly peníze, ať už v jakkoliv obskurní měně. Její poslední pán ji však poslal na tržiště, kde se obchodovalo i v naturáliích, a ona tak s hrůzou přihlížela mimo jiné tomu, jak za ni jeden gauner nabízí obstarožní frachťák a druhý dvě a půl tuny mujové marmelády bez konzervantů.
Ani na jedno obchodník nekývl, ale pak se objevil jeden Trandoshan, který uměl smlouvat trochu lépe.
Nakonec za ni zaplatil třináct wookijských kožešin, což asi měla brát jako kompliment, ale prostě to nedokázala.

Fandom: Star Wars

[Simbacca]

Tulení toulání (1987)

Fróði se nenápadně plazil po pláži, sem tam se rozhlédl, jestli si ho jeho oběti nevšimly, a zanedlouho měl důvod k širokému úsměvu. Nejen že se doplazil na kámen, odkud bylo krásně vidět na početnou skupinu selkie, které tropily hlouposti v přílivu, taky na něm ležely jejich kůže.
Moc dobře věděl, co se bude dít, když jim je vezme, a vlastně sem kvůli tomu přišel. Leželo jich tam třináct, to už je slušný harém, navíc by si s nimi určitě měl i o čem povídat…
Jenže to taky zavánělo otroctvím, a tak je prostě jenom šmíroval, což bylo mnohem etičtější.

Fandom: Felix Felicis!

[Champbacca]

Lákání lachtana (3970)

„Tak jo, ale s další přeměnou musím být opatrnej,“ pronesl Nanuq Nielsen krátce poté, co užaslým eskymačkám předvedl umění kožoměny. Tleskaly mu, házely ryby a tak, nicméně nevypadal, že by se chtěl v dohledné době proměňovat znovu.
„Proč?“ zeptala se jedna z nich smutně.
„Víš, byla by to třináctá. A to nosí smůlu, takže si to radši odbudu někde stranou.“
„To je škoda,“ fňukla, nicméně byla kreativní, „a neodehnalo by tu smůlu, kdybych si kožešinu odložila i já?“
„Že váháš, kočko!“
V půlce proměny si uvědomil, že je s ním manipulováno, ale to zjištění mu už vlastně bylo prd platné.

Fandom: Equilibrium 4k

[Morčátko]

Pečlivý sběr

Každý ork to uměl s kladivem, a to nejen s tím, kterým rozbíjel hlavy nepřátel. Kovařina jim proudila v krvi – odmala měli blíž ke kovadlině a výhni než dřevěným koníkům, se kterými si hrávaly lidské děti. Jenže um, to není všechno.
Když mladý ork opustil rodnou hroudu, tedy rodnou pevnost, a vyrazil do světa, brzy zjistil, že nestačí nějaký hadr, aby mohl podnikat všechna ta dobrodružství. To chtělo něco víc. Zbroj! Kovářka souhlasila, že mu půjčí pracoviště a prodá ingoty, ale kůži musel sehnat.
Třináct vlků stáhl, kůži vydělal, ale pak si vzpomněl na řemínky.
Řemínky.
A mohl jít zas…

Fandom: Skyrim