Jako na houpačce
Sven byl introvert a veškeré radikálnější změny nesl poměrně těžce a špatně se s nimi vyrovnával, i když to třeba navenek nedával moc najevo. Nebylo tedy divu, že když si začal uvědomovat, že se mu vůbec nelíbí holky, byl z toho poněkud mimo a neměl nejmenší tušení, co si počít.
Nějak se to ale samo vyvinulo, Sven skončil s Andym (a v jeho posteli), a když ležel vedle něj a koukal do stropu, mísily se v něm dva protichůdné pocity – jeden, který tvrdil, že určitě skončí v pekle, a druhý, díky němuž se cítil jako v nebi, lehký jako pírko.
Fandom: Felix Felicis!