Bonus číslo 180 (27. 9. 2016) - Nohama na zemi

[Simbacca]

Minulý bonus se moc nechytil, tak tentokrát zůstaneme Nohama na zemi a dáme si něco snazšího. V tomhle drabblu zůstaneme dokonce na Zemi s velkým Z, na nějakém konkrétním, reálném místě, takže žádné předaleké galaxie a království za sedmero horami...
Pořád se tam můžou vyskytovat fiktivní věci, leda že byste stáli o hardcore variantu, která musí být nefiktivní kompletně.

[Banana Brannigan]

Banana v Říši divů

Banana stála na prašné cestě uprostřed Central Parku, fascinovaně civěla na všechny ty mrakodrapy kolem a naprosto nechápala, co se stalo. Zkoumala přeci další neobydlenou planetu pro možné využití povstalci, tak jak to, že tu po přistání objevila celou civilizaci?
„Hustej cosplay, kočko,“ hvízdlo na ni jakési individuum s gramofonem přes rameno a ona obezřetně couvala zpátky k raketoplánu mezi stromy. Senzory potvrdily, že se jí to nezdá, ale taky zachytily mikroskopickou a rychle zanikající červí díru.
Nevěděla, že ji vytvořilo jakési bonusové téma na drabble, ale vlastně to vědět nepotřebovala a jestli tu nechtěla zůstat navždy, musela fofrem startovat.

Fandom: Crossover, Star Wars a realita

[Simbacca]

Namrzlé nohy? Noa? (1959)

Aljašský výlet byl u konce, Finnian seskakoval z ledové kry na kamenitou pláž poblíž Perryville a konečně na něj začala dopadat únava z předchozích dní. Rozhlédl se, jestli se na něj neřítí naštvaný lední medvěd, a zůstal zamyšleně stát na místě. To zranění od pytláka by možná chtělo co nejdřív prohlédnout nějakým profesionálem a taky měl docela hlad na něco teplého, ale zatím se nikam nehnal a jen tak postával na pobřeží a vypadal naprosto spokojeně.
Poslední tři týdny se ostatně plavil na ledové kře, takže si prostě chtěl pořádně vychutnat ten pocit, že zase stojí nohama na pevné zemi.

Fandom: Felix Felicis!

[Champbacca]

Kačerovští kumštýři (24. 9. 2016)

Byli dva, říkejme jim třeba Pat a Mat, a měli malovat obývák pro jednoho Alfa Šemáleho.
Sešli se brzy ráno, kolem jedenácté, a po zevrubné kontrole připraveného vybavení nalezli jeden drobný nedostatek – strop. Jeho výška jaksi nepřipouštěla pohodlné vymalování osobou, která není bestiálně vysoká, a s Wyrrgyho pomocí nebylo záhodno počítat. Naštěstí se na to stačilo napít a Mat objevil mop s násadou, na kterou šlo váleček jednoduše přišroubovat, takže strop pak mohl být pohodlně malován ze země.
Což bylo hrozně fajn, protože z lezení na židli a ze židle, aby se napili medoviny, by je večer děsně bolely nohy.

Fandom: Realita

[Morčátko]

Start a konec

Tak Morčeti zase začal školní rok. Celkem vopruz, to vstávání, učení a všechno. Škola znamená i takový tělocvik, a to už je pro Morče trochu horší problém. V parném podzimním odpoledni byl zavelen odchod na stadion, což znamenalo příchod pravděpodobné tragédie.
Sprinty nejsou něco, čím Morče potěšíte, tím spíš, když musí startovat z bloku. I navzdory zmáknuté teorii bylo jasné, že se blíží katastrofa. Na pokyn se Morče nerozběhlo. Neodlepilo nohy od země, co víc, z předklonu padající Morče se k zemskému povrchu přilepilo i ksichtem.
Držka odřená, story nic moc, a jako drabble to snad ani nestojí za řeč.

Fandom: realita

[Bezzubka]

To nevyšlo

Pátky jsou pro dojíždějící zlo. Všude plno mudlů… Intrujících studentů, kteří se všude cpou, mávají batohy a když se člověk chce dostat ke stanovišti, tak aby si bral pomalu hrábě. Jako snadné řešení se jevilo prostě jet až tím následujícím autobusem.
Plán doznal trhliny, když byl jeden z mezispojů zrušen, čímž byl ten pozdější autobus narvaný, a všichni byli nasraní, protože se museli mačkat. Při sjíždění z Ještědu všichni stojící lítali ze strany na stranu a všem se ulevilo, když dojeli do svého cíle a mohli si stoupnout do volného prostoru na normální zem, kde jim nikdo nešlapal na nohy.

Fandom: realita

[Šašek]

Opičky se nikdy nevzdají

Když byla Šašek ve školce, byla vždycky ráda, pokud odtamtud odcházela bez modřiny. Když se jí totiž povedlo stát pevnýma nohama na zemi, bylo to úplně nejlepší, ale to nešlo vždy. Děti si vždycky našly způsob, jak Šaška svalit na zem, kecnout si na ní a nedovolit jí stát. Proto raději seděla vždy u stolu a stříhala, obkreslovala či ořezávala pastelky.
Pokud už se však dětem věnovat musela, trnula hrůzou, co dalšího se jí může přihodit. Když jednou skok šesti opiček přežila a nohama stála na pevné zemi, vyhráno neměla. Opičky si zavolaly další, a tak zase ležela na zemi.

Fandom: Realita