Babička Borovice (pro Iswidu)
Smrákalo se a zasněžený plácek uprostřed nekonečného lesa nebyl tak docela tichý.
„Žila byla jednou jedna bílá paní,“ skřípal pomalý, moudrý hlas, který se záhy odmlčel, ale po několika dlouhých minutách pokračoval, „a ta tuze ráda pozorovala hvězdy.“ Následovala další odmlka a na starou borovici vybíhal nový posluchač, malá veverka.
„Tu jednou zdálo se jí, že vidí hvězdu spadlou v lese, a přišla blíž. Však nebyla to hvězda ale vatra dřevorubců, a ti břízu lapili, rozsekali a spálili.“
Veverka s pláčem prchla, ale všechny malé smrčky si pohádku babičky Borovice pamatovaly i po pár staletích, když pochodovaly na Železný pas.
Fandom: Pán prstenů