Trosky

Z budovy parlamentu toho moc nezbylo. Když se po stěně suti vyšplhal nahoru, uviděl tu roklinu a za ní jen temnotu. I když bylo téměř pravé poledne, na dno neviděl. V místě, kde stál dříve parlament a rozhodovalo se o osudu běžných obyvatel, nyní zela jen obrovská jáma, která spolykala nejenom veškerou historii, která se tu udála, ale také iluze o směrodatnosti jednání lidí, kteří tu vládli časům dávno minulých. Slepá ulička lidské civilizace, kterou spokla temnota. Takovouhle zkázu viděl naposledy v Kráteru, když byl naposledy pracovně kousek od Pohřebiště. Přepadly ho myšlenky o marnivosti lidského pokolení. Hlasitě si odfrkl.

Fandom: Fallout

Ten Den

Roy seděl na bedně od munice a přemýšlel. Přemýšlel jak dlouhou cestu sem ušel. Co dneska všechno zažil a čím se musel až k téhle bedně prostřílet. A to všechno proto aby odešel s prázdnou. Aby se pachtil přes půl Mojave k něčemu, co nemá cenu ani dvou zátek. A věděl taky kdo za to může. A věděl taky, že až tenhle posraný den skončí, vydá se zpět, jak nejrychleji bude umět. A jeho ruce spočinou na krku toho zmetka. A bude si užívat jak vyhasne v jeho očích život. Ten den nastane hodně brzy. Zapálil si cigaretu a vstal.

Fandom: Fallout

Prokletý (nedělní žolík)

Nedivil se. Nebylo moc co by mohl říct na svoji obranu. Za těch několik století si na tyhle reakce zvykl. Důležité bylo, že byli zachráněni a on se zase posune o planetu dál. Přejel si rukou po zčernalé zhyzděné ruce a v bolestivém výrazu zavřel oči. Cestou zpět k lodi našel na zemi rukavici a natáhl ji zase na svoji ruku a překryl záhyb rukávem. Byl sice propálený na několika místech, službu ale udělal. Skryl prokletí, které si s sebou nesl z dob, které nyní působily jako věčnost. Když počítal ty roky, došlo mu, že to věčnost vlastně skoro je.

Fandom: Pathfinder's song

Změna u kormidla

Když přišel na scénu Benjamin, vzbudilo to velké pozdvižení. Někteří se radovali, jiné se báli o své místo na bárce a další už unaveným způsobem jen přikyvovali a čekali co přijde. Velká gesta, obrovská tvrzení ale k činům daleko. Nebo alespoň těm smysluplným. Loď se stále potápěla a nezáleželo tím, kdo je u kormidla. Dokud se nezalepí díry, kterými do lodě proudí kvanta vody a táhnou celou výpravu ke dnu, nic se nezmění. Domluvil, a pár vteřin na to následoval bouřlivý potlesk. Potlesk prázdným slibům, pomateným řešením a nulové pozornosti ke skutečným problémum. A tak všichni vypluli vstříc ke dnu.

Fandom RWS

Pod maskou

Sáhl na ni a pomalu si ji sundal z obličeje. Z rukou mu vyklouzla a padla na zem, kde se již tak popraskaná zakrvácená porcelánová maska rozlomila na několik menších kousků. Sáhl si na levou stranu hrudníku a uviděl ne svých prstech hustou tmavou krev. Zatímco maska na sobě měla lehký kreslený úsměv (nebo alespoň to co z něj zbylo), v jeho tváři se skrývala bolest a bylo vidět, že je na pokraji svých sil. Jak fyzických, tak psychických. Bolestivě dopadl na kolena a ztěžka dýchal. Jak tam klečel, vyprchávala z něj pomalu vůle k životu. Nechtěl už dál pokračovat.

Fandom: The Dark Void

Vzpomínky

Procitl.

Stál uprostřed prázdné místnosti. Věděl, že to není skutečnost, protože tahle místnost už v téhle podobě neexistovala. Okolo něj bylo až ohlušující ticho. Nebylo to tím, kde se nacházel, ale spíš tím, jak moc si uvědomoval, co v té mistnosti chybí. Všechno jakoby pokrývala vrstva prachu. Tlustá, lepkavá, ktrá nešla sundat z jeho prstů. Jakmile se jí dotkl, začala se rozšiřovat po jeho prstech až pohltila celé ruce a zalezla do rukávů. Netrvalo dlouho a pokryla jeho tělo, jakoby v té mistnosti zemřel ve stoje a na jeho ostatky padal prach. Chtěl říct, žej e naživu. Nebyl si jistý.

Fandom: The Dark Void

Hlasitá tečka

Z lehu se pomalu a s obtížemi vyškrábal do sedu a pak zpět na nohy. Oklepal písek ze své zbroje a pak odkráčel pár kroků zpět ke pozůstatkům stěny pumpy, kde se povaloval jeho hnědý klobouk. Zarazil si jej hluboko do čela a otočil se zpět k výbuchu. Prach se pomalu začínal usazovat a záře nad městem z rozžhaveného materiálu pomalu vyhasínala. Sáhl do kabátu a raději si dal ještě dvě tablety Rad X, pro všechny případy. Jeho tělo už tak bilo na poplach ale tenhle dryják ho do hrobu nepošle. Vzal pušku a vykročil vstříc Klamathu na  odpoledním obzoru.

Fandom: Fallout

Cyklus

Už ani nedovedl spočítat, kolikrát se tady na začátku  v temnotě noci objevil. Rozbitý. Pokaždé s novými šrámy na těle. Pokaždé o trochu větší troska toho, čím kdysi býval. Stejně ale věděl, že čím víc se z toho koloběhu kdy snažil vymanit, tím tvrději se vrátil sem. Viděl přes sklo to, co chtěl a o co se sám připravil. Podíval se na své zjizvené dlaně a dal ruce v pěst, až si zaryl nehty hluboko do dlaní. Po bocích vytryskla krev a kápla na špinavou zem. Už ale nevěděl, jestli za slzy v očích může ta bolest fyzická nebo psychická.

Fandom: the Dark Void