O slušném vychování

Skutečný původ yerellských pirátů, sexuálně zvrhlých a bezcitných hrdlořezů, znal už jen málokdo. Bývali to popeláři. Neskutečně hodní, takřka světci. Smetí vozili k horizontu malé černé díry, o níž věřili, že je skutečným peklem a že po smrti hříšníkova duše skončí právě tam. Nekonečně komprimována v nekonečné skládce odpadků.
A když se jednoho gama zářivého dne kvantově vypařila došlo jim, že svědomí, soucit a podobné pojmy jsou nadále irelevantní. A tak měli učiněný ráj na Zemi, respektive ve vesmíru, který si užívali jak jen mohli.
Alespoň do té doby, než je pán ze Sithu nechal zmizet pro ukradený proviantní transportér.

Fandom: Star Wars

Splněný sen

Jorges to dokázal. Postavil svou vlastní loď.
Když nadporučík Arden vcházel do spodního technického hangáru, stále měl tu informaci za nedůvtipný aprílový žert. Málem pak hlasitě hvízdl nad malou, krásně bílou, a vyleštěnou osobní lodí stojící u vzletového koridoru. Nemohl uvěřit vlastním očím. Dal Jorgesovi přátelskou herdu do ramene a vstoupil na palubu.
Vše mu bylo rázem jasné. Byla sestavena z ukradených částí stovky jiných lodí - nepasující díly vyřešila lepící páska, zbytek nouzová izolační pěna.
Jorges nakonec dostal zvláštní ocenění a stal se příkladem píle a samostudia pro zbytek posádky stanice.
"Dobivatele" rozebrali a tvůrce umlčeli volňáskem do erotických lázní.

Fandom: Star Wars

Nový přítel (nedělní žolík)

"Za co si tu ty?" zeptal se kulometčík.
"Ten? Za vraždu." odpověděl soused. "Když se jednou vrátil domu z fabriky, skrz okno viděl svoji Nasťu v pelechu s okresnim politrukem Sorokinem. Popad ze špalku sekeru a vlítnul dovnitř."
"Jo, viděl sem jen zbitou Nastěnku a tu jeho mrskající se bílou zadnici. Tak sem ho do ní sek tak, že sekera nešla vytáhnout."
"Ubil ho pak holejma rukama."
"Přesně. S Nasťou sme ho pak hodili do žumpy."
"Dobře si udělal, Paško." kýval uznale kulometčík. "Za chvíli dem do útoku, budu rád umírat vedle tebe. Tady, dej si cigáro."
Paška labužnicky potáhl.

Fandom: Trestný prapor

Počátek

Elzear Arden se probudil již za ranního kuropění. Rychle vstal a šel si udělat supercloumáka. Včera s Jorgesem pili do noci a dnes se nápad jít k přijímači republikové armády společně nezdál tak skvělou myšlenkou.
Elzear o přijetí vážně stál, Jorges žebronil, ať ho vezme s sebou, ať to s ním zkusí, je přece kámoš...
K Ardenovu překvapení prošli oba i s neurčitým počtem promile včerejšího kamarádšoftu. Měl Jorgese tak nějak rád a tak to šli zase zapít.
Kdyby věděl, co si na sebe ušil, jakého že kolegu a později vypečeného podřízeného, pil by ještě par týdnů.
Blažená je nevědomost!

Fandom: Star Wars

Nezapomenutelný večer (1943, kdesi na jihu Čech)

Bylo už po půlnoci, ale zábava byla v plném proudu.
Účastnil se jí i protektorátní četník, který místo nahlášení zakázané akce německým úřadům a hrozícímu hrdelnímu trestu sám tahal harmoniku, jejíž tóny prosakovaly zatemněným oknem vesnické hospody. Skočná muzika účastníkům dávala alespoň na chvíli zapomenout na hrůzy všedních dnů.
Otevřely se vstupní dveře a skrz těžký závěs za nimi do hostince vstoupili dva členové Wehrmachtu s rukama složenýma na puškách zavěšených na krku.
Hudba umlkla, krev ztuhla v žilách, nástroje v tichu dopadly na podlahu. Jeden z vojáků opřel flintu o zeď, vzal harmoniku, natáhl měch, usmál se a spustil polku.

Fandom: realita

Poučení

Baksa sekal latinu už druhý měsíc jejich pobytu na Lualu. Ardenovi to sice vrtalo hlavou, ale byl rád, že má klid. Kam to po službě vždycky s Jorgesem mizí?
Nakonec mu to nedalo a jal se je nenápadně sledovat.
Prošli údolím plným ovocných stromů připomínajících obří jahody, překročili řeku a zmizeli v džungli vysoké trávy.
Vítr k němu nesl jen hlasy a podezřele sladkou vůni.
Než stačil uslyšet detonaci, porazila ho tlaková vlna a kolem něj dopadlo několik částí destilační kolony.
Dvojice výtečníků stála v kráteru, bez obočí a s ohořelými vlasy.
"Trest byl právě vykonán!" volali oba na Ardena.

Fandom: Star Wars

Pod Milešovkou

"Seš si jistej?" ptal se po osmé dlouhán.
"Bodejť, Paško, Wostrej je pustej. Byl sem tu přede dvěma léty. Nechal sem tu i ňáký šmuky." povzbudivě zamrkal Pol, ale čahoun se mračil dál. "Na severu mě už maj za pobertu, tady budem zas rytíři..."
Bratři stáli na Hromové hoře a shlíželi na obchodní cestu.
Pašek se konečně usmál. "Jo, to je dobrý." kýval uznale hlavou. "Voškubem celej tendle kraj."
A jak řekli, tak učinili. Obchodníci se tudy strachovali jezdit, bálo se celé okolí. Nikdo neví, jak to s touhle podivnou dvojicí dopadlo, místní tu ale stále říkají Paškapole.

Fandom: pověsti

Dívenka z Domrémy (březen, 1429)

Její družina nebyla nijak početná, ale i tak se guvernér z Vaucouleurs překonal. Do Chinonu to byl kus cesty, který byl však kapkou v moři celého budoucího tažení. Svým posláním si nemohla být jistější. Tato sebedůvěra z ní přímo sálala a na lidi v jejím okolí působila téměř magicky. Konečně, guvernér sám rychle propadl té vizi a nabídl svou pomoc.
Čekalo ji setkání s Karlem VII., který také podlehne, s vlastní malou armádou, s liliemi zdobenou  válečnou zástavou, s vítězným pochodem vstříc burgunďany zpečetěnému osudu, s Pierrem Cauchonem a starým trhem, s francouzským Bohem i anglickým Ďáblem.
S věčností.
Vykročila.

Fandom: realita