Utrpení mladého Dewanjiho

Raghu byl od přírody poměrně otevřený člověk, věčně samý úsměv, samý žert. Rád se bavil s lidmi a udržoval s nimi přátelské vztahy. Když někoho neměl rád, většinou ho ignoroval – a když někdo neměl rád jeho, třeba ho pomlouval, tak to ignoroval taky, aspoň na oko. Dotyčný pak většinou ve své posteli našel něco výbušného, smradlavého nebo těžce vypratelného. Byly ale dvě oblasti, kde byl Reggie nesvůj a tajnůstkář. Tou první bylo randění s děvčaty (ano, děvčaty, a nebylo to zrovna proto, že by raději po svém boku chlapce, tenhle trend ho dvakrát nebral) a to druhé byly jeho vynálezy. Grace Nelsonová aktivně podnikala Invazi do obou těchto soukromých sektorů a ačkoli ji měl Raghu vážně rád – což se dalo interpretovat libovolně – bylo mu to někdy opravdu nepříjemné. K několika svým projektům ji samozřejmě vyzval, třeba k ohňostrojové náplni, kterou plánovali doladit a potají procpat do nějakých muffinů ve Velké síni, aby viděli, jak se lidem bude líbit. Některé další projekty si ale nechával pro sebe.
Dewanjiho plány totiž byly smělé a ambiciózní a rozhodně se neplánoval o svou budoucí slávu dělit. Šlo mu o víc než jen záškodničit na školních chodbách. Mířil výš, chtěl se proslavit, chtěl, aby se na něj ani po jeho smrti (pravděpodobně právě někde u kotlíku nebo u zkumavky v laboratoři) úplně nezapomnělo. Jeho plány byly opravdu velké. Bylo tu však několik problémů, kterým musel čelit.
Nebylo patrně žádným překvapením, že s příčinami i řešeními těchto problémů byla opět spjata Grace. Její náklonost ke snědému spolužákovi rostla, a rozhodla se dát věci do pohybu. Reggieho poměrně šokovalo, když ji jednoho dne po konci vyučování našel ve své ložnici. Nebylo to vůbec tak svůdné, jak to může znít, ale atmosféra tedy byla vášnivá dost.
„Ty se mi hrabeš ve věcech?“ vyprskl překvapeně Raghu a odhodil svou brašnu na zem vedle dveří. V jeho slovech byla jasně patrná výčitka. Jak ho mohla takhle zradit? Grace ale vypadala klidně. Seděla na okraji jeho postele, nohu přehozenou přes nohu a s nevyzpytatelným výrazem přejížděla prsty po hřbetu červené knihy. Spíš než kniha to tedy byl jakýsi notes, se zářivě červenými deskami, obrázkem draka a iniciálami „R.A.D.“ na obale. Dewanji se cítil podveden. Jak to jen mohla najít?
„Musíme si promluvit,“ pravila klidně Grace. Vyděračská hra, která se měla v budoucnu roztáhnout hned na několik partií, právě začala.
„To teda musíme!“ prskal dál Reggie naštvaně. „Hrabeš se mi ve věcech, a já bych rád věděl, proč jako?“ vystřídal hněv bezradný výraz. „Jsme kamarádi, ne snad?“
Aniž by si to uvědomoval, uhodil hřebíček na hlavičku.
„No právě,“ zacukrovala Grace zlověstně.
K řešení dospěli až za dlouhé dvě hodiny. Iggy, Sky ani ostatní se mezitím nemohli do ložnice dostat, protože Raghu zamknul. Mohli se jen dohadovat o tom, co se děje za zavřenými dveřmi. Rozhovor to byl skutečně dlouhý a vyčerpávající, ale nakonec došli ke kompromisu. Alespoň podle Grace tedy ano.
Raghu toho dne uzavřel smlouvu s ďáblem.
Knihu s červenými deskami pečlivě uschoval a světlo světa dlouho nespatřila. Dával si pozor. A taky dodržoval svou část dohody – víc si Grace všímal, přesně jak chtěla. Už ji vytáčelo, že s ní nemluvil, šudlil si nějaké nákresy na papír a nedával pozor, když mu něco říkala. Upřednostňoval všechny ty své šílené plány před ní! Říkal si kamarád, no, tak se tak musel začít chovat. Postupem času napětí vyšumělo a Reggie byl rád, že přízeň kamarádky neztratil. Nakonec ho ta přízeň v průběhu let dostala až k oltáři a do porodnice (to samozřejmě už jen v roli diváka). Byl dospělý, měl fajn práci, rodinný život, ale hluboko v sobě také starou křivdu. A čím větší byl synek Nimay Howard, tím větší byl i ten pocit křivdy.
Jednoho dne se to zlomilo. Raghu se rozhodl uniknout z Graciny sítě a uskutečnit své smělé plány ze studentských let. Vyrazil do domu rodičů, na půdě oprášil bednu se starými věcmi a z jejího dna vylovil červený notes.
Čas naplnění snů možná nadešel, ale čas také vyžral inkoust v notesu.
A to byl podraz.

Fandom: Felix Felicis!

Nalezená pravda

Daniel byl pro věštění opravdu zapálený. Tedy, ne doslova, samozřejmě, ale možnosti, které mu universum skýtalo, ho zcela pohltili. A dost možná byl zapálený i doslova, protože jeho pokoj v rodinném domku na Jackdaw street pěkně zaváněl smradotyčinkami. Jeho rodiče toho měli tak akorát dost – syn věčně zavřený v pokoji a blábolící nesmysly. Ani na ty housle nesáhl!
Pak ale najednou vylezl ven. „Matko, otče, radujte se ze svého žití, neboť nemohlo vám býti dáno většího daru!“ zapěl Daniel a vyběhl na ulici a s obdobným poselstvím se vrhal na kolemjdoucí.
Na stole zůstala jen otevřená bible a plátek ementálu.

Fandom: Felix Felicis!

Neřízená pohroma

Nelze s čistým svědomím prohlásit, že by Raghu v dospělosti vyzrál, dospěl, zmoudřel či snad jen přišel k rozumu. Bylo mu dočista jasné, že pokud jednou bude vychovávat vlastní děti, bude muset celý proces řídit manželka.
Jenže… Ouha.
Sotva malý Nimay Howard Dewanji vykoukl na svět, bylo jasné, že jde všechno do kopru. Grace, byť měla svého manžela tak ráda, že ho zatím nezabila, si totiž opravdu přivlastnila otěže výchovy. Raghu s tím nemohl nic dělat, ale bylo jisté, že na průser je zaděláno.
Nimay odmala poslouchal, ať myslí za sebe a ať hlavně nikoho neposlouchá. Jak to mohlo dopadnout…

Fandom: Felix Felicis! (Nimay Howard Dewanji AU)

Na lovu (blízká budoucnost?)

Na rozdíl od mnoha dalších spolužáků nepropadal Romeo kvůli děvčatům depresím. Za prvé nebyl fňukna, a za druhé zatím žádná nebyla dost dobrá, aby za to stála. Kdyby za to stála, tak by spolu něco měli, co byla přece samozřejmost. A protože Romeo se už z principu neopouští, tak to bylo jasné. Chápete?
Zkrátka, Howells byl ohledně randění dost sebevědomý, ačkoli naprosto bez opodstatnění. Posílen nějakým záhadným nápojem náhle pocítil na mistrovství tíži samoty, a tak si přisedl na lavičku k fešné blondýně. „Já si sem přised-“
Z kletby žaludečních vředů se vzpamatovával ještě dlouho. Blbá blondýna, už měla doprovod.

Fandom: Felix Felicis!

Historie se opakuje

Od počátku separace mudlorozených studentů to šlo s Danielovým životem z kopce. Sebevíc se snažil, školu nakonec nemohl dokončit. Stejně jako ostatní stejného krevního statusu totiž nepřipustili ke konečným zkouškám. Kvůli Ministerstvu se musel vzdát všech svých plánů na kouzelnickou kariéru.
Byly to těžké časy, ale nakonec se přes ně Daniel přenesl. Hlavně s pomocí svého jasnovideckého daru, který mu byl mohutně nápomocen. I přes svou křehkou duši mu nezbývalo, než se do války zapojit, na straně dalších utlačovaných. Kvůli všem těm věštbám byl paranoidní. A protože nejen časy, ale i boje byly těžké, přišel o oko.
Moc sci-fi, hmm?

Fandom: Felix Felicis! AU (apocalyptic universe)

Konec blaženosti

Daniel se do Bradavic těšil v podstatě každý rok, ale po úspěšně složených zkouškách NKÚ byla ta radost ještě o něco upřímnější. Sice zůstávaly všechny jeho lásky stále nenaplněny a neopodstatněná teplá pověst se za ním táhla jako parfém, ale i tak byl na světě rád.
To vše se samozřejmě změnilo, když se ho čistokrevná část kouzelnické společnosti rozhodla psychicky zničit a rozložit. Doteď žil blaženě – dřív nařízené rozvody a zákaz smíšených manželství se ho netýkal, evidenci sebe sama v záznamech si neuvědomoval.
Poté, co ho odstřihli a označkovali, se sesypal. Jako by ho někdo strčil do díry. Hodně hluboké.

Fandom: politická nespravedlnost

Bdělý strážce

Ačkoli Daniel nikdy nedosáhl na prefektský odznak, část jejich údělu na sebe převzal, v podstatě jako samozvanec. Jeho smysl pro etiku, morálku a vychování byl koneckonců na hradě všeobecně známý. Mnozí si z něj kvůli tomu i dělali legraci, ale když na to přišlo, Danny nemusel vždycky působit jako úplný ňouma.
Jeho obočí bylo vysoce pohyblivé a jeho rozhněvané vrásky děsivé.
Dřevěný most dřív býval oblíbeným místem bradavických kuřáků. Býval tam klid a ticho, nikdo je nepozoroval. Aspoň do té doby, než nad ním Sherwood začal držet ochrannou ruku.
Cigareta byla rychlá cesta do pekla, a to se muselo hlídat.

Fandom: Felix Felicis!