Kočičí pomsta

Česnečka nebyla zvířetem, které by se nechalo jakkoliv omezovat, které by si nechalo jakkoliv rozkazovat. Když tedy poprvé nastala chvíle, kdy ji Keilan musel zavřít v kabinetu do vedlejší místnosti, aby nerušila veledůležité jednání s kolegou McCrimmonem, netušil, že se se zlou potáže.
Nejen, že si ta potvora uměla otevřít dveře, ale navíc se tajně proplížila až pod stolek obtěžkaný nejrůznějšími voňavými pochutinami. Jako tajný agent Jejího Veličenstva.
Ani jeden z profesorů si během odborného popíjení ginu nevšiml, jak zpoza stolu vystřelila tlapka s vytaženými drápky. Jednou, dvakrát…, dokud nezmizely všechny chuťovky se šunkou a sýrem.
Ta kočka nebyla blbá.

Fandom: Felix Felicis!

Ticho po bouři

Pláněmi obklopujícími Bílý průsmyk se rozlehl řev. Vyděšení farmáři se shromažďovali před usedlostmi a upírali pohledy do dálky.
„Slyšeli jste to?“
„To byl určitě drak.“
„Spálí naši úrodu, všichni umřeme.“
Země duněla, kolčaváci zdrhali ze sklepů, ohlušující řev se nesl krajem, dračí křídla zvedla vítr a rozvířila prach.
Trvalo to snad věčnost, ale nakonec řev utichl jako když utne. Pláně z ničeho nic zcela ztichly.
Když se k smrti vyděšení farmáři vydali zjistit, co se stalo, nevěřili vlastním očím – před dračí kostrou na balvanu seděl khajiit a nezaujatě si brousil drápy.
Pak si říhnul jako by pozřel celou dračí duši. 

Fandom: Skyrim

Hlídač na baterky

Když začal Alan poprvé pomýšlet na záletnické výlety do kabinetu jistého lektora zvěromagie, poprvé v životě zalitoval, že si místo kočky raději nepořídil psa. Ten by totiž dokázal sedět před kabinetem a hlídat.
„Tak, Blyskáči, teď musíš hlídat…,“ vysvětloval velkému huňatému kocourovi, když ho posadil před dveře. „Nikdo nesmí projít, rozumíš? Jakmile se tu někdo objeví, buď mu rovnou prokousni krční tepnu, nebo aspoň nahlas mňoukej.“
Blyskáč mrsknul ocasem, Alan si povzdechl a zmizel uvnitř kabinetu.
Celkem rychle se ukázalo, že se kocour jako hlídač neosvědčí, protože jeho pozornost byla všude jinde, jen ne u těch dveří, které měl hlídat.

Fandom: Felix Felicis!

Výnosná prácička

„Slyšel jsem, že jsi dobrodruh…,“ oslovil Mourka zoufalý vesničan. „Mám pro tebe práci.“
Khajiit se zastavil a tázavě na toho chudáka pohlédl.
„Banditi mi ukradli vzácný prsten po matce – a já ho chci zpět, abych mohl požádat svou milou o ruku. Pokud ho najdeš, zaplatím ti…“
Nevypadal bohatě, ale khajiit na to kývl.
Najít prsten nebylo jednoduché, ale úkol splnil. Problém byl v tom, že se mu ten blyštivý šperk tuze zalíbil – takže si prostě nechal zaplatit a v noci se k vesničanovi vrátil a prsten mu znovu šlohl, protože měl plížení na vysoké úrovni a ten prsten prostě chtěl.

Fandom: Skyrim

Spolehlivý likvidátor

Jestli měl khajiit Mourek nějaké povinnosti, tak na ně zpravidla moc nedbal. Bylo jeho přirozeností, že si od nikoho nenechával kecat do života a neřídil se žádnými rozkazy, byl zkrátka svůj a byl volný.
To, že měl zabíjet draky, byla taková bonusová bokovka, které se s chutí věnoval vždycky, když na něj nějaká šupinatá potvora nečekaně zaútočila. V mezičase ale čistil všechny skyrimské jeskyně a ruiny od škodné a lootoval všechno, co se aspoň trochu blýskalo. Na jiné dobrodruhy zbývaly jen staré knihy a zlámaná košťata.
A Mourek spolehlivě a pečlivě vyčistil všechny dungeony, až do té poslední nejmenší jeskyňky.

Fandom: Skyrim

Záleží na úhlu pohledu

„Tak na ten kvíz nakonec jdeme.“
„Jo? Tak buď hodnej a nechlastej, víš jak jsi dopadl v úterý.“
„Nebudu chlastat.“
„Počkej, tak to si snad musím printscreenovat…“
…
„Dám si jen pár piv.“
„Ahahahaha, prej nebudu chlastat.“
„Copak mi pár piv něco udělá?“
„Neudělá, protože jsi alík.“
Musela uznat, že měl vlastně pravdu, a pár piv pro něj bylo, jako by vypil pár litrů obyčejné vody. Nezbývalo důvěřovat, že tu bandu ochlastů provozní po kvízu fakticky vyhodí z putyky.
Takže slib dal a ona do něj vložila důvěru. Vlastně ho celkem i dodržel, protože pivo v jeho případě skutečně nebylo chlastem.

Fandom: realita

Masa netřeba

„Myslíte, že toho draka přilákáme nějak blíž? Jako abychom ho fakt dobře viděli?“ ptal se nadšeně jeden z účastníků výletu do irské dračí rezervace.
„To by bylo parádní, chtěl bych ho zkusit nakrmit. Z ruky,“ plácnul Asbjorn hrdinsky.
Profesor vedl skupinku, studenti žvatlali, jen jeden byl potichu. Jediný totiž věděl, že nebude třeba draka lákat.
Sotva zastavili u výběhu, Asbjorn s dalšími odvážlivci se začali shánět po syrovém masu,… a Monty udělal krok k oplocení.
Ten krok stačil k přilákání draka, který se k Mexičanovi tuze měl. „No, když on si myslí, že jsem jeho máma…,“ krčil Monty nevinně rameny.

Fandom: Felix Felicis!

True story

Karamelka se sice dnes cítila plná inspirace, ale když přišlo na psaní drabblů o zkáze světa, měla zásek jako prase. Vždyť jak mohla psát depresivní drabble o nějaké apokalypse, když byla momentálně plná pozitivní energie, měla slunce v duši a za sebou skvělý víkend? Dokonce ani to pomyšlení na pracovní týden včetně soboty jí náladu zkazit nemohlo. Ani to, že dost možná dojela z jihu domů s píchlým kolem a neměla rezervu.
Nějaká zkáza světa se v jejím případě tedy rozhodně konat nemohla.
To jedině v případě, že by nenapsala druhý den po sobě drabble, takže něco vypotit prostě musela.

Fandom: realita