Terapie trvalkami

Sky byl trochu překvapen, když mu Jacob dobrovolně dělal společnost na výstavě květin a okrasných zahrad, protože odtažitého Havraspára nepovažoval za nadšeného floristu. Musel se ale hodně plést, protože Jacob velmi živě diskutoval hned s několika zahrádkáři, nakupoval jako o život a vypadalo to, že hodlá předělat polovinu Bradavic v okrasnou skalku. Což sice hodlal udělat, ale ne ve škole. Maks musel trávit nějaký čas se svým synem, manželkou a rodiči, což se rovnalo naprostému předělání jejich prasinecké předzahrádky v umělecký skvost, že Maks možná ani netrefí domů. Ono totiž Jakea to hrabání v hlíně a sázení kytek neskutečně uklidňovalo.

Fandom: Felix Felicis!

Romantika v ruinách (nedělní žolík)

Saxa měla své zbraně ráda a pečlivě se o ně starala, protože takový zaklínačský meč byl po čortech drahý. S nohou opřenou o uříznutou gryfí hlavu čistila stříbrnou čepel kousek od ruiny, kterou nazývala domovem, aby se k jedné hlavě po chvilce přidala druhá, baziliščí, o kterou si pro změnu opřel nohu Mauro, aby vyčistil své zbraně. A protože svou zaklínačku zbožňoval, natáhl se k ní pro polibek, přičemž bylo jasné, že to v noci řádně a divoce oslaví při světle svíček. Ještě před tím jí ale opatrně vpletl baziliščí pírka do vlasů, protože už určitě prošvihl nějaké to výročí.

Fandom: Zaklínač rpg

Šikovný švagr

Když už došlo na to, že si Jake musel sestavit vlastní magiarcheologický tým, aby pomohl dědečkovi trochu expandovat, měl trochu obavy, jak bude bez kontaktů shánět nejrůznější odborníky, když nastane nutnost nějakého externího přizvat, ale nakonec se ukázalo, že vlastně kontakty má a má jich požehnaně. Asbjorn se na místo vykopávek přemístil poměrně rychle a pracoval soustředěně, což Jakea u švagra poněkud překvapilo. „No,“ oprášil si Asbjorn ruce o kalhoty. „Z těch kostí, co jste tu našli, usuzuju, že nejde o náhodu a těch kostí tu bude celé pole. A nebudou jen dračí, vypadá to jako obří obětiště kouzelných tvorů.“

Fandom: Felix Felicis!

Pole kostí.

Ať už jste doma nebo ne, obvykle vám stejně přijde od pošty zpráva, že jste doma nebyli. Prostě nedoručeno.

Potomkova premiéra

Jake hleděl na naleštěný klíč ve své dlani a trochu se na něj mračil, ale když k otci zvedal pohled, tak už tam po tom pochmurném zamyšlení nebylo ani stopy. „Vážně?“ otázal se Laverna, jako by mu nevěřil, což bývalo kdysi celkem pravidlem, protože byly časy, kdy Jacob svému otci pomalu nevěřil ani nos mezi očima. Ale pak se jejich vztah přeci jen o něco zlepšil, ačkoliv k Lavernovu stylu života měl Jake pořád výhrady. Ženské, alkohol, nezodpovědné jednání, rychlá auta…
„Tak už nastup, samo se to nerozjede,“ popohnal Lavern nedočkavě svého syna, který si celkem váhavě sedl za volant.

Fandom: Felix Felicis!

Nepřítel nebo ne?

Někdy nebylo tak snadné poznat toho, kdo je vlastně nepřítelem a Atticus by o tom mohl sáhodlouze vyprávět – tedy za předpokladu, že by ho to vyprávění neposlalo do Azkabanu, což by vzhledem k povaze jeho činu pravděpodobně poslalo. Nikdy o svém otci nepřemýšlel jako o nepříteli, alespoň ne doslovně, a nikdy mu taky vlastně nikdo nedal důvod o něm tak smýšlet. Až on sám, když se pokusil zabít nevinného člověka. Když ohrožoval všechno, co dávalo Atticovu životu smysl. Jenže v té chvíli neměl čas přemýšlet nad tím, kdo je nepřítel, v té chvíli musel jednat. A pak s tím žít.

Fandom: Felix Felicis!