Pohádek už bylo dost

Pro Daníka byl kouzelnický svět zprvu jako pohádka. Jako by se ocitl na dočista jiné planetě – člověk se mohl věnovat čemu chtěl, nemusel manuálně pracovat, mohl zkoušet různá vzrušující kouzla, létat (no, to ho tolik nebralo), vařit čarovné lektvary (to taky ne) a především i věštit. To bylo jako splněný sen!
Ale s tím, jak Danny dospíval, že měnil i žánr jeho biografie. Z pohádky se pomalu stala četba pro young adult plná hořké nenaplněné lásky a příkoří, a když dospěl, vše se proměnilo v absolutně groteskní horor.
Či spíš v takový rasisticky laděný thriller o přežití v nenávistné společnosti.

Fandom: Felix Felicis!

Nevýhodná branže

Už když byl Nicholas malý, Gabriel věděl, že famfrpálista z něj nebude. To ale nebyl důvod k tomu, aby vzdal veškerou snahu, a nadále usiloval o přivedení syna ke sportu.
„A tati, proč už vlastně nehraješ?“ zeptal se jednoho dne Nick zdánlivě nevinně.
„No, kvůli zdraví,“ odpověděl Gabriel tak nějak zjednodušeně. Raději.
„Ale teď jsi vlastně bez práce, že jo, co jsme se odstěhovali za babičkou?“
To byla podpásovka.
„No, jo.“
„A zaplatili ti alespoň odstupné? Aspoň milion dolarů?“
„No… ne.“
„Já jsem si říkal, že famfrpál se nevyplatí,“ pokrčil Nicholas rameny přezíravě. Sportovec, jak vidno, z něj asi nebude.

Fandom: Felix Felicis!

To na kolech

Gabriel si sice v mladších letech nikdy nepředstavoval, že by se stal zrovna učitelem, ale co naplat. Sportovní kariéra byla sice skvělá, ale krátká, a práce byla potřeba. A náhodou, i když neučil zrovna populární nebo podporovaný předmět, celkem ho to bavilo.
Musel ale uznat, že někdy to bylo náročné.
„Mě se hrozně líbilo to… Na kolech,“ vypadlo ze studenta při rozebírání exkurze.
„Auto,“ odtušil Gabriel.
„Jo! Ale je to takový pofiderní, vždyť se to musí hned rozbít!“
„Je to z kovu, nebál bych se.“
„Ale však víte co… Když se to nabourá a nebo při té autopatálii!“
„Havárii.“
„Však!“

Fandom: Felix Felicis!

Luxus hnízdo

Brigáda na hradě byla úžasná, na některé věci bude Morče vzpomínat ještě nad hrobem, někdy v důchodovém věku, obklopené prapravnoučaty. Kromě šťavnatých historek a epesních zážitků s muflony to bylo už jen samotné prostředí, které stálo za vzpomínání.
„Přírodní podmínky!“ říkali. „Bude sranda, pojď na hrad!“ říkali.
Není elektřina, budiž, to by Morče překouslo. Data nemá, to už překousnout muselo. Není voda, to se taky zvládne. Máme na tomto světě přece balenou vodu. O svíčkách a plynovém vařiči se dá přežít. Ne vše ale bylo černé…
V tom superobydlí byla jedna vychytávka. Netopýr. Protože mít netopýra ve spacáku, to chceš!

Fandom: realita

Kde se berou zvířata

Gweeny pocházela z trochu zvláštní rodiny, to byl tak nějak veřejně a všeobecně známý fakt. Její otec přece jenom choval různé kouzelné tvory, s oblibou i ty nebezpečené. Kde se ale vlastně ti tvorové na McGrathovic rodinné farmě braly? Takovou otázku si Gwen jako malá nekladla, a jako velká (jako věkem, haha), inu, pak si přála, aby si ji ani nikdy nekladla.
Říkala si, to bude paráda, vyrazit s taťkou na exotickou expedici, skoro jako Survivaly. Jenže to, co se stalo v africkém pralese… To bylo… Jak to říct?
Od té doby prostě měli zvíře navíc. Tak. Víc říkat netřeba.

Fandom: Felix Felicis!

Priority

„Taková tragédie, viďte?“ ozval se jeden ze skupiny vojáků projíždějících klidnou zapadlou cestou v horách. Už jen z jeho tónu bylo cítit zavrtění hlavou. Přesto nezastavili – přihnal se vítr a nechtěli, aby je zrovna v téhle bohy zapomenuté pustině chytil příval sněhu.
„Jak ti se vůbec jmenovali?“ zabloudil druhý voják pohledem k vypálenému domu nedaleko od cesty.
„To nevim.“
„Banditi,“ odplivl si první do bahna cesty.
Od toho tu byli, chytat zločince – ale na to, aby pomstili bezejmennou rodinu, nebyl čas. Jarl je pověřil mnohem důležitějším úkolem.
Řádění toho lotra, co soustavě vraždil slepice po celé državě, bylo nutné zastavit.

Fandom: Skyrim

Zlatý lektvar

Daniel nikdy nebyl v lektvarech příliš dobrý, přesto se ale stále snažil. Chodil poctivě každý den, studoval postup zrodu každého jednotlivého lektvaru… Přesto, když stoupl ke kotlíku, nebyl jeho výkon žádný zázrak. Ani v případě zlatého Felixe, lektvaru šťastlivců. S jazykem venku Daniel odměřoval, míchal, krájel a vařil, a když pak po povrchu přeběhl zlatavý odlesk, nemohl tomu výjevu uvěřit. Z kotlíku stoupaly voňavé výpary a profesor se snad poprvé v životě tvářil spokojeně. Jako ve snu…
Daniel se probudil až druhý den. Profesor mu skrz dopis dal vědět, že se otrávil toxickými výpary, které stoupaly z jeho nepodařeného lektvaru.

Fandom: Felix Felicis!

Vhodná barva

V Hell´s Kitchen nikdy nebyl klid, a to ani obyčejní lidé netušili o tom, že mezi nimi jsou i někteří neobyčejní. Kdyby jeden fialový mužík, který mohl kohokoli přinutit k čemukoli silou vůle, nebyl tak egocentrický, tak… To je jedno. Každopádně o zmíněné „nadané jedince“ se začala veřejnost zajímat pořádně až ve chvíli, kdy začal po ulicích pobíhat Ďábel. Mnohé znepokojovalo, že bere spravedlnost do vlastních rukou (hlavně ty, kteří té spravedlnosti čelili), ale mnozí mu fandili. A když si pořídil stylový oblek, ještě víc.
S rohy na helmě dostál přezdívce a červená se jevila prakticky. Jak ten musí krvácet…

Fandom: Defenders