Multifunkční tanečník

Když došlo na lekce tance, Kyle se ani moc nebránil a docela dobrovolně se přihlásil jako pokusný králík číslo jedna, aby s profesorkou předvedl všem nadšeným puberťákům, jak se veskrze cudně plouží při waltzu a jiných tanečních počinech. Bylo to tak trochu sucharské, to ano, ale jeho ten tanec prostě bavil, i když v tom mnozí viděli zábavu mnohem starších generací. Nicméně si stejně zvládl vylepšit reputaci, když pak po půlnoci zcela odvázaně pařil na metalovou kapelu, a to na rozdíl od všech ostatních dokonce i správně do rytmu. Jen mu k tomu chybělo to správně dlouhé a mastné číro.

Fandom: Felix Felicis!

Magnus mstitel

Jacob byl zvyklý, že se vracel domů do naklizeného domu, protože Maks nestrpěl ani sebemenší smítko na podlaze, takže ho poněkud překvapilo, když vstoupil po návratu z práce do obýváku, a tam to vypadalo jako po divoké univerzitní párty. Toaletní papír visel pomalu i ze stropu, každopádně pokrýval téměř devadesát procent plochy pokoje, a mezi tím vším seděl hrdý černý kocourek. Ačkoliv oko většinou při takovém úkazu tikalo především Maksovi, dnes zatikalo i Jacobovi. „Magnusi, ty jeden mrňavej… já tě vyhodím na ulici!“ zavyhrožoval a pak se s povzdechem jal uklízet. Magnus ale jeho výhružku nezapomněl a pochcal mu boty.

Fandom: Felix Felicis!

Skryté stíny svatozáře

Asbjorn byl svéráz, o tom nemohlo být pochyb, a měl velmi vytříbený vkus, s čímž by jistě všechny jeho slečny i mladíci souhlasili. Trochu ho trápilo, že někteří jeho drsnému severskému šarmu odolávali, ale nemohl mít všechno, že. Třeba takovou Everleigh. Ta byla tak nevinná, že se občas sám přistihl, že přemýšlí nad celibátem, ale zase ho to rychle přešlo, když mu výhled na stydlivou mrzimorku zakryla nějaká jiná, nestydlivá nemrzimorka. I tak ale zastával názor, že v půvabné hlavince se díky jasu neviditelné svatozáře musí skrývat spousta temných koutů pro temné poklesky. Ale on sám je objevit nikdy neměl.

Fandom: Felix Felicis!

Jamie Oliver (1990)

Jamie samozřejmě po nástupu do prvního ročníku pobíhal za Gerrym a Baltairem jako jejich věrný ocásek, ale tak trochu pekl i s Oliverem Queenem, svým spolužákem. A že pekli doslovně, protože se nějakou záhadou stali součástí Sušenkového klubu Jade Kingové, která pod pohrůžkou zasypání třpytkami donutila pana praktikanta Xaviera, aby se stal čestným členem a jejich šéfkuchařem, což bylo pro Jacoba poněkud o nervy. Tím spíš, když se jim jednoho dne povedlo zapálit hradního skřítka, který zběsilým pobíháním po kuchyni podpálil všechny utěrky a polovina večeře díky tomu lehla popelem. No, jak Jake prohlásil, byli prostě s bodama v prdeli.

Fandom: Felix Felicis!

Kobliha z kotliny

Lucian Montpellier se velmi rád vzdal studia čar a kouzel, ačkoliv se mu samozřejmě nikdy zcela nepovedlo vymazat existenci magie ze svého života, zato se mu docela úspěšně dařilo ignorovat existenci staršího bratra. Rozhodně měl ale velkolepé plány, až dostuduje právnickou fakultu a stane se politikem, každopádně osud tomu chtěl jinak, a nakonec se sice politikem stal, ale v rámci francouzského ministerstva kouzel. Na Tinkerbella, který se ukrýval někde na riviéře, plýtvat dechem odmítal, ale když si kdosi z české kotliny koupil barák hned vedle toho jeho a dle informací měl tendence chovat čápy nebo co, už leštil ukázkovou avadu.

Fandom: Felix Felicis!

Neopětované naděje

Lorelei se na vánoční ples těšila, ostatně jako všechna ta léta předtím, ale tenhle rok byl zvláštní, protože tenhle rok už měla ve škole Salema, který ji ve své dětské naivitě obdivoval. A ona ho svým způsobem obdivovala nazpátek. A proto jí to muselo letos neskutečně slušet. Salem ji sice na ples nepozval, ale to nevadilo, mohl se přeci stydět, byl to jeho první rok ve škole, a tak mu hodlala takovou drobnost milostivě odpustit. Dokonce mu poslala vzkaz a podle něj se také celá načančaná postavila pod jmelí a doufala, že tentokrát tu pusu už dostane. No, nedostala ji.

Fandom: Felix Felicis!

Siesta na sutinách

Bitevní bouře na Příčné eskalovaly, ve vzduchu bylo cítit napětí a všeobecný smrad kouzel, a kdesi z dálky doléhaly k sutinám výkřiky bolesti a hulákaná kouzla. Dva smrtijedi si ale v tu chvíli dávali kouřovou pauzu, protože se zrovna žádný rebel nikde okolo nenalézal a šéf jim ležel pod tou haldou cihel, na které vysedávali. „Hele, to vypadá jako prst mrtvýho děcka! No fuj!“ ušklíbl se jeden, když opodál spatřil cosi malého, růžovoučkého a baculatého. Ten druhý k tomu došel blíž, sebral to ze země, očuchal a pak hodil do pusy.
„Jebe ti?!“
„Marcipán,“ prohlásil klidně, „asi jsme odbouchli cukrárnu.“

Fandom: Felix Felicis!