Jen zlehka podezřelí

Kdo kdy navštívil Brno, jistě uzná, že tamní nádraží je zřejmě nejromantičtější lokace celého města. Krásný prostor a spousta zajímavých lidí, které můžete potkat, to jsou jen dva z mnoha taháků. Je radost na takovém místě pracovat – Morčátko bývá i na tamní stánek s pojízdnou kávou občas převeleno. Zvlášť v mrazech jako jsou dnes vás ti lidé zkrátka zahřejí u srdce. Obzvlášť když to je skupina pěti balkánců, kteří si lámavou češtinou objednají jenom dvě cappuccina a během čekání se hlasitě dohadují vedle stánku. Snad řešili rodinné záležitosti. Ale jestli rodiny pokrevní nebo mafiánské, to už Morčátko opravdu zkoumat nechtělo.

Fandom: morčecí job

Ne tak příjemná procházka (nedělní žolík)

Morčátko si zvládlo na loňském Blaviconu zadělat na problém, i když bylo poměrně střízlivé. Po sobotním koncertu Percivalu bylo ve svém ne až tak zimním kostýmu zmrzlé na kost, a tak se z původního plánu (sedět do rána u medoviny) stal plán nový, tedy dostat se co nejdřív do spacáku. Zbytek morčecí kumpanie měl ty nervy spát v mrazu ve stanu, a tak Morče absolvovalo cestu nočním Táborem do dané sportovní haly samo.
Proč si zrovna v noci Morčátko řeklo, že půjde zkratkou, a ne obvyklou trasou? Naštěstí existují google mapy a Morče si zašlo jen o necelé dva kilometry.

Fandom: realita

Nebát se toho

„Musíš na to zvostra, Arhene. Víš, proč všechny akolytky tak jedou po těch smradlavejch nordech? Protože se toho ti smradlaví nordové nebojí!“ Mizerná rada pro vychrtlého dunmera, který se bál i jen přejít po mostě z univerzity do Ledohradu.
Ale Arhen bral jakoukoli radu, co se naskytla – překlopil do sebe zbytek moku v poháru a vyrazil k nejbližšímu stolu, u kterého se chichotal hlouček holek z univerzity. Zakašlal a pravil: „Tak, já jsem tady… na lovu.“ Jo, přesně ve stylu smradlavýho norda.
„Na lovu… pěkný čarodějnice,“ dodal a mrknul.
Nezabralo to – a bouli od rány korbelem zamačkával ještě čtrnáct dní.

Fandom: Skyrim

Odrůda

Vzpomínáte na Daniela Sherwooda? Žije ten ještě, říkáte si? Ale ano, žije. Skončil jako zahradník z povolání, ale lidské barbarství mu práci velmi ztěžovalo.
„A todle je co?“
„Srstka.“
„Dyť to vypadá jak angrešt.“
„Ano, samozřejmě, to je to samé.“
„To je ta samá kytka?“
„Keř.“
„Co?“
„Že má víc jmen. Je to angrešt.“
„A todle je taky vodrůda, jo?“
Och, Merline. „To je šeřík.“
„Takže tři názvy to má, jo?“
Jasnovideckých zvyků se čaroděj jen tak nezbaví.
„Tak tady nic dobrýho nevidím,“ zabrblal si Daniel pod vousy.
„Co to?“
Myšlenky na útok motykou ze zálohy Daniel potlačil jen stěží.

Fandom: Felix Felicis!

Urážka na cti

Vídat na chodbách Spencer ve VIncentově doprovodu bylo neúnosné. Vzbuzovalo to představy, kde jinde ještě se může Spencer nacházet. V jakém objetí A TAK. Jasně, že Daniel žárlil. Ale tak nějak se s tím nakonec musel smířit, že ano, a to mu nemusela našeptat ani mlha universa. Přesto mu stále vrtal brouk hlavou a bylo potřeba se ho zbavit.
Musel se ujistit, že bude Spencer v pohodě. Jako její korunní kamarád.
"Vinci, musíme si promluvit... Jako muž s mužem."
Naneštěstí tohle zaslechli i ostatní.
"Sherwoode, a kde je ten druhej muž?"
Vyzval by ho na souboj muže proti muži, ale...

Fandom: Felix Felicis!

Půlka ledna

Morče si užívalo radosti studentského života. Na internátu to byla stejná bída jako vždy, WiFi k aktuálnímu datu již nefunguje dva týdny (a prý z toho snad někomu přestávají fungovat životně důležité orgány a nepřežije to) a protože tu pořád nějací blbečci hrají na klavír či ještě lépe flétnu, nemá hlodavec ani potřebný klid se učit. S partnerem hlodavcem Křečkem se chodí odreagovat aspoň do kina.
"No jo, jaro, lásky čas," okomentovala dnes tuto morčecí vycházku vychovatelka. Je s podivem, proč.
Buď nevidí počasí za oknem, nebo datum v kalendáři, nebo provokuje blížící se maturitou. Teď co je lepší, že.

Fandom: realita

Špatný ork

Djarn byl špatný ork. Byl tedy vlastně dobrý, a proto byl špatný. Možná si jen v dětství vybral špatný vzor, když mu místo náčelníka nebo bojovníků jeho pevnosti učaroval příběh o Gurmetovi, který se navzdory rasistické skyrimské atmosféře stál vysoce uznávaným kuchařem. Djarn chtěl odjakživa být bard. Jenže tomu prostě osud nechtěl.
Když on byl tak špatný válečník! A všichni to věděli, i jeho otec, který na něj dával dobrý pozor už při jeho prvním boji.
"Bojovals?"
"Uhm, jo."
"Zabils někoho?"
"Uhm… jo?"
"Tak jak je možný, že máš čistej štít?"
"Já se... rval holýma rukama!"
Jasně, že mu nevěřili.

Davy

Protože žena jeho snů se stále ne a ne vynořit na horizontu a vysněná, ba co, vyvěštěná dcera na tom byla dosti podobně, Daniel se musel zařídit jinak. Navíc ho tyto okolnosti přivedly k myšlence, že až tak kvalitní věštec nebude. Tak co.
Stalo se tedy, že se v zábavním parku na předměstí objevil stan ozdobený hvězdami a tajemnými symboly. Daniel nečekal davy hrnoucí se dovnitř. Ale že za celý den přijde jen jeden pán s dítětem, to ho celkem zklamalo.
"A vy jste fakt věštec, jó?" ptalo se dítě na odchodu.
"Jo," přisvědčil Daniel.
Otec na něj spiklenecky mrkl.

Fandom: Felix Felicis!