Zásah zdola

Pracovat ve firmě bývala skvělá práce pro introverta – každý si seděl u svých papírů, nerušen ostatními lidmi, kteří seděli u svých papírů. Všichni byli u svých papírů spokojeni. I když jste se náhodou jako silný introvert dostali do užšího managementu, dalo se to zvládnout. Pořád jste trávili víc času s papíry než s lidmi. Pak to ale přišlo – všechny ty teambuildingy, společné akce, společné aktivity… Rok od roku to bylo horší.
Zvlášť loni se to zvrhlo – střílelo se zcela bezpečně, pro „zábavu“, a najednou začly padat těla. Krev všude. Jako by to snad způsobil nějaký démon… Nebo chtěla firma propouštět?

Fandom: Good Omens

Za vlast

„Nevyj furt. A nemel se. Takhle to nevytáhnu.“
Nehledě na instrukce starý nord zavyl a raději si ústa zacpal hrdlem lahve pálenky.
„A vůbec, já jsem ti říkal, že je to blbej nápad.“
„Hm.“
„Co sis vůbec myslel, že jako uděláš? Pochčiješ jim stany?“
Prošedivělý skyrimský patriot se zlostně otočil na syna, který se snažil ven z otcova ramene dostat šíp. „Nevidím tebe, že by ses zapojil do boje za Hávy.“
„Promiň, ale co sis myslel? Že se na stará kolena staneš lykanem a budeš drancovat císařské tábory po lese? Jako plesnivej vychrtlej vlk?“
Jo. Přesně tak si to myslel.

Fandom: Skyrim

S povděkem se zapomnělo

Nedalo se tak docela tvrdit, že by někdy byl v Tamrielu klid, každá éra si s sebou nesla své války, poprasky a velkou porci prazvláštních událostí, které otřásly světem. Takovou událostí zcela jistě byla i invaze Oblivionu, která stála za smrtí pár členů císařské dynastie, smrti mnoha dalších nepodstatných lidí a málem způsobila konec světa. Nestalo se tak ovšem – a to především zásluhou hrdiny, který povstal na ochranu země už před branami Kvatche. Byl to hrdina, kterého bylo nutno oslavovat básněmi, knihami a věnovat mu veškeré pocty. Člověk by řekl, že legendy uchovají jméno takového reka.
Ale neuchovaly. Ani inicály.

Fandom: Oblivion

Ozvěny hrdinských dnů

„Takže… tys fakticky byl v Elsweyru?“
Hospodský s úsměvem přikývl.
„A bojoval jsi v aréně… A dostal do postele tolik štítonošek?“
Nedalo se popřít, že ten neskrývaný obdiv dělal bývalému dobrodruhovi moc dobře.
„A pak sis otevřel hospodu… tady?“ podivil se zcela upřímně další hlas. Tentokrát úsměv majitele šenku lehce zhořkl. „No, jo.“ Nemohl si tak úplně stěžovat – hospoda to byla pěkná, ale přece jen…
„Proč?“
„Minulost za sebou zanechala určité…“
Z horního patra se ozvala rána a výbuch smíchu. „Co to je?“ podivil se jeden ze štamgastů.
„…ozvěny,“ dokončil hostinský s povzdychem. Měl by jít zkontrolovat, co děti rozbily.

Fandom: Skyrim

Junior je v pohodě (nedělní žolík)

V mnoha alternativních realitách Tamrielu jistě našel hrdina Dovahkiin zalíbení v dravé děvě Aele Lovkyni z řad Družiníků. Dost možná si spolu postavili krásné sídlo v divočině poblíž Falkreathu, dost možná založili rodinu…
„Takhle to dál nepůjde,“ založila si Aela významně ruce na prsou. Její manžel stál ve dveřích, dost možná z něj trčelo pár šípů… a smrděl.
„Máš ponětí, jak to tu vypadá? Medvědi, obři, jiný potvory, a já tu sama s juniorem!“
Dovahkiin si říkal, kde vězí jeho syn. Vyhlédl z okna, kde pod stromem osmiletý nord vyvrhoval asi třímetrového medvěda.
„Já si myslím, že si poradíte, ne?“

Fandom: Skyrim

Divadlo žije a žít bude dál

V době, kdy byla česká národnost pošlapávána západními utlačovateli, bylo potřeba pozvednout naši kulturu a jazyk z popela. Šlo to ztuha, ale jak dokazuje i jen drabble psaný česky, šlo to. Řada nadaných a odvážných mužů skvělých myšlenek a charakterů se nejen na divadelních prknech postavila za svou mateřštinu, a vida, šlo to. Divadlo žilo a čeština se šířila. Sice v divadle působili i tací podvratní živlové jako Ignác Mácha, člověk divného myšlení. Jak to Kajetán Tyl vždycky říkal, ten člověk byl bez talentu a jeho dílo byla škvára. Když Mácha umřel, divadlo samozřejmě žilo dál – i spokojený Kajetán Tyl.

Fandom: české národní obrození

P.S.: sry, Morče má zkouškové, a takhle to dopadá

Test chuti

Být profi kuchař, to není jen tak. Gurmet to moc dobře věděl. Nejde jen o to dobře vařit, musíte pro to někdy udělat trochu víc. Musíte vařit výborně. Jít přes mrtvoly, jak se tak říká.
„Tak co?“ hleděl na svého ochutnávače Gurmet nedočkavě. Mezi námi, nedočkavý ork je poměrně motivující pohled, a tak se ochutnávač snažil. „No… jako asi je to lepší.“
„Jak jako asi?“
Dotyčný už neodpověděl – bylinky mu úplně nesedly. Na rty mu stoupla pěna a padl k zemi. Gurmet jen zakroutil hlavou a kývl na dalšího pomocníka. „Takže tohle koření ne. Druhou várku, honem.“
Kdo nezkusí, neví.

Fandom: Skyrim

(tenhle bonus se po zkoušce moc hodí, dík)