Zelenáč

Ještě jako kluk Eljar strašně toužil být hrdinou. Místo toho ale musel okopávat doma na farmě řepu, což bylo lehce frustrující. Vše se změnilo v den, kdy na farmu zaútočili horští trollové. Objevili se Družiníci z Jorrvaskru, a nejenže rodinu zachránili, ale kluka přibrali mezi sebe. Při obraně domova se v něm objevil válečnický potenciál.
Eljar byl v sedmém nebi. Princip „všichni za jednoho“ mezi Družiníky fungoval – jako bratři, rodina, ta čest, jednota… No, i když s tou jednotou?
Princip „jeden za všechny“ tu totiž bohužel platil taky. Pro nováčky zvlášť. Kopat řepu nebo latríny, to koneckonců nebyl velký rozdíl.

Fandom: Skyrim

To nechceš vidět

„Božíčku, ne! Úplně špatně!“ Hlasité Danielovo hořekování vystřídal zvuk šustícího oblečení, následovaný něčím, co Mrzimor asi slyšet nechtěl – trháním látky.
„O ne! Božíčku, já jsem takový tele!“ zanadával si od plic. Následovala další série úderů, šoupání a kdoví čeho. Vincent se za dveřmi chlapeckých záchodků asi zrovna začínal nudit, když Daník konečně vylezl. „Božíčku! Potřebuju pomoct.“ Do třetice všeho nejbožíčkovatějšího.
Vincentovi to asi bylo jasné celou dobu, a tak s radostí přiložil ruku k dílu. Když vyšel Sherwood ze záchodků podruhé (a zabralo to s boží pomocí jen chvíli) byl k nepoznání.
On si prostě moc chtěl vyzkoušet „vypadat punkově“.

Fandom: Felix Felicis!

Vlčí děti (měsíční žolík)

Drakorozený, jako pravý nord, hodlal jednou zapustit kořeny. Koupil od jarla ve Falkreathu pozemek, postavil dům, s Mařiným požehnáním se oženil. Bylo jasné, že on, hrdina války a Alduinova zhouba, si nemohl vzít jen tak někoho. Bylo jasné, že s Ayelou Lovkyní se vcelku shodnou na výchově.
Jejich děti se rozhodně nedaly srovnávat s měšťanskými norďátky ze Skyrimu. Odmala kolem domu lovily kolčaváky (s chlebem výborní), chytaly vraždomilky (s chlebem ještě lepší) nebo šikanovaly bandity (po tom vyhládne, zajíst chlebem ideální).
No, a když už si děti někdy chtěly hrát, nějaký ten drak se našel. Většinou ale nevydržel na dlouho.

Fandom: Skyrim

Dávka pracovního stresu

Famfrpálový pohár se havraspárskému týmu posledních pár let vyhýbal ještě lépe než Švýcarsko aliancím. Gweeny to štvalo. V okamžiku, kdy dostala tým na povel, se rozhodla, že nic nenechá náhodě.
„Vítězství je naše,“ zněl její stručný proslov a s netypicky kamenným výrazem vyhnala Havránky na hřiště. Dneska se nemohlo nic pokazit, prostě nemohlo. Měli výhru na dosah. Sotva ale uběhlo pár minut hry, Summer se najednou pod náporem potlouku zřítila z koštěte…
„No ty vole!“ Gwee se vzbudila zbrocená ledovým potem. Rozhořčeně z nočního stolku odhrnula rozpracované famfrpálové strategie a otočila se na druhý bok. Tohle jí byl čert dlužen.

Fandom: Felix Felicis!

Snad přežije (nedělní žolík)

Z první hodiny lektvarů ve „zkouškovém“ pátém ročníku byl Danny vystresovaný tak, jako nikdy dřív nebyl. Řezník Gall zkrátka Sherwooda vyděsil naprosto profesionálně.
Myslel, že to s ním šlehne, tak své naděje upnul k Vincentovi.
Jeho kamarád se prezentoval jako celkem schopný a dospělý jedinec, i když svým alternativním způsobem, a Danny zastával názor, že nikdo není v lektvarech horší než on. Společně to mohli zvládnout – ne bez obtíží, ale bez průseru.
Ha, hoši, ta naivita.
Ve chvíli, kdy začal kotlík bublat, se Daniel poroučel k zemi. Jestli za to mohly nervy nebo kontakt s Douškem živé smrti, těžko říct.

Fandom: Felix Felicis!

Hrdinové si musí pomáhat

Před vstupem do Žaláře duší se tiše sešli dva hrdinové – zle vypadající hraničář a mladá čarodějka. Hrdinové se nezalekli katakomb ani nebožtíků prokletých zvráceným kultem Nefertari. Hraničář svými šípy kosil nemrtvé snadno jako pavouka ve vaně proudem vody. Zanedlouho bylo jasné, co je jejich cílem, když vstoupili do Khalysina elysia.
Čarodějka vyjekla, když se vůdkyně kultu zjevila ze stínu vedle ní a jediným útokem ji málem zabila. Hraničáři stačil jediný šíp a Khalys již nebyla problémem.
„Díky za expy, fajne výprava,“ vyžahla čarodějka elixír, sebrala odměnu a vystoupila ze skupiny. Není nad to společně dosáhnout velkých cílů. Zničení Nefertari? Pohoda.

Fandom: Drakensang Online

Řádný šlus

Sherwoodovi byli všichni velice umělecky založení, takže hlava rodiny měla jejich plnou podporu a porozumění, když se zavřela v pracovně a přestala vycházet.
Syn samozřejmě četl dnem nocí, aby mohl tatínkovi co nejdříve sdělit svůj názor.
„Je to zajímavé,“ pravil opatrně, když neskonale tlustý arch naposledy převrátil v ruce. „Připadá mi to sice trochu brutální a temné, ale středověké prostředí, chápu. A ta mytologie je tam super, ty postavy taky, ale… vážně na konci musí vybouchnout sopka?“
Rukopis skončil v koši. Pan Sherwood byl naštvaný. „Zatracená fantasmagorie, pche.“
„Neříkám, že je to špatné – alespoň někdo by to ale mohl přežít.“

Fandom: Felix Felicis!

WIP

Být monarchou je práce riskantní, přesto o to vždy byl zájem. Jako kdekoli jinde se případní uchazeči nesmí nechat zastrašit konkurencí nebo zavedenými pravidly – a přijít přitom s takovou invencí, jako Cersei Lannister? To už přece může být jedině bonus!
Ačkoli nepůsobila jako radikální diktátor (i když?), měla svou vizi. Jako jediná panovnice chtěla vládnout celistvé říši, na čemž taky usilovně pracovala. Nechala proto také zkrátit svůj titul na „královnu Andalů“ – o to celistvější měla její říše být.
První lidé si to tak určitě nebrali, ale vzhledem ke všem Pentosanům a Braavosanům všude kolem to patrně nebyl úplně efektivní tah.

Fandom: Píseň ledu a ohně / GoT