Nepovedený kostým

Nestávalo se tak často, že by se Athanáš nechal zlákat k takové hlouposti… vlastně se to nestávalo nikdy. Ale Talyssa tak moc prosila, že nakonec svolil a vzal ji do Československa před Vánoci, zrovna v období, kdy ulicemi měli chodit Mikuláš, čert a anděl.
Co bylo ještě horší, Talyssa trvala na tom, že se toho všeho přímo zúčastní, sehnala si kostým čerta a vlastního tátu ukecala k tomu, aby dělal anděla – měl ostatně bílé vlasy, ne? Ušetřili námahu se změnou účesu.
Děcka sice děsil spíš on, než ona, protože vypadal jako padlý anděl, ale efekt to mělo a tradici splnili.

Fandom: Felix Felicis!

Šampion na sněhu

„Anooo, kotlík právě dorazil do cíle, co na tom, že jeho pasažér se válí v půli kopce!“ Jesse se po dlouhé době opět ujal komentátorské role a jeho hlas se rozléhal po celém zasněženém a notně uklouzaném kopci. Komentář doprovázel potlesk a jásot přihlížejících, mnohdy také smích.
„A pozor, teď na dráhu vjíždí místní šampion!“ zahlásil, když se na obzoru objevila vana, která vzápětí začala klouzat dolů nebezpečnou rychlostí. „A kdo řídí tento vůz smrti?“
Z vany divoce mával Saichairí.
Co o to, že vanu neubrzdil a dojel až do jezera; na ledovou vodu byl zvyklý. Bezpochyby byl šampion dne.

Fandom: Felix Felicis!

Vědět, jak nejlíp na to, je nad všechno světa zlato

„Co to máš?“ zeptal se pouliční zvědavec Kocoura, když ho viděl, jak vytahuje čutoru s podivně zapáchajícím nápojem.
Mladý zaklínač se ušklíbl. „Lektvar,“ opáčil stroze.
„To je ten váš… ten… zlatej kohout, co? Už jsem ho u jednoho zaklínače zahlíd,“ nedal si výrostek pokoj.
„Zlatá žluva,“ opáčil Kocour pořád stejně suše a frajersky si přihnul, protože prostě mohl a ten zavšivený klučina ne. Občas byl rád za to, že je zaklínačem a má odolný metabolismus; jeho metabolismus však nestačil na novigradské pitky a kombinaci vodky a exotických rumů.
Naštěstí zjistil, že Zlatá žluva stejně dobře jako jedy neutralizuje i kocovinu.

Fandom: Zaklínač rpg

Zrádné bobule

Být alchymistou ve Skyrimu nebylo vždycky jednoduché – zejména začátky bývaly krušné, obzvlášť pro někoho, kdo se vyloženě nevěnoval studiu na některé z univerzit, ale byl samorostem a samoukem. Byl khajiitem.
Khajiit Mourek se učil metodou pokus-omyl, takže alchymistické bodíky získával ochutnáváním nejrůznějších rostlin, barevných hub a roztodivných bobulí.
Ne vždycky se to vyplácelo – třeba když si spletl sněhulku s jeřabinou, sežral červených bobulí půl kila a pak se půl dne nemohl zvednout z houští.
Nakonec ale na obě bobule vyzrál – prostě je pečlivě naložil a vypálil a měl hned několik elixírů, kterým se ani ty nejmocnější alchymistické dryáky nemohly rovnat.

Fandom: Skyrim

Vykopni dveře!

„A teď mám udělat co?“ zeptala se čerstvá hráčka Munchkinů, naklánějíc se nad kartami.
„No teď prostě vykopneš dveře,“ vysvětlovala Karamelka nadšeně. „A musíš se modlit, aby za nima nebyl třeba atomovej drak. Jinak na tebe může přiletět kletba anebo taky nic.“ Jenom zasvěcení věděli, že ne vždycky je vykopávání dveří velká prdel. Tedy byla, ale pro ostatní, ne pro hrdinu, co byl zrovna na tahu.
Tak vykopla dveře a zhluboka si vydechla, protože tam nebyl drak.
Karamelka se ale moc potěšeně netvářila. „Tak tohle není zrovna výhra,“ konstatovala, když spatřila pojišťováka.
Dobrodružka si nakonec házela na útěk před smrtí.

Fandom: Munchkin

Osamělá hora

Marigold neměl neustále se měnící horské počasí v lásce, ale co mohl dělat, když se rozhodl vydat přes hory na výpravu za drakem. No, mohl se na téhle zatracené pusté náhorní plošině alespoň vetřít někomu do stanu, ale jediný stan tu měla Yennefer a k té by se bard dobrovolně nepřiblížil.
Nakonec usnul pod plachtou provizorního stanu, objímaje svou loutnu, jedinou skutečnou milenku, kterou měl. Kupodivu se mu spalo celkem dobře.
Horší bylo probuzení, kdy zjistil, že je náhorní plošina opravdu pustá – nebyli tu už ani jeho souputníci.
Nezbývalo nic jiného než popadnout loutnu, opustit horu a vyběhnout je hledat.

Fandom: Zaklínač

Výnosné experimenty

Khajiit hopsal rozkvetlou loukou.
V jednu chvíli lovil motýla, jindy vážku nebo jiný hmyz, nebo se skláněl k trsu barevného lučního kvítí, aby si jej natrhal a ukryl v tlumoku. Barvy sice moc nerozeznával, ale květiny ho lákaly, a tak škubal jednu za druhou.
Jeho žena si myslela, že má vášeň pro botaniku, ale nebyla to tak úplně pravda.
Když byl sám a mimo přísný ženin dohled, jednoduše experimentoval a odkrýval tajemství nejen alchymie – někdy sežral fialovou kytku a bylo mu zle, jindy žlutou a viděl duhové draky.
Občas to smíchal a vznikl lektvar. Občas to naložil a vznikl chlast.

Fandom: Skyrim

Samý holky (nedělní žolík)

Erasmus měl rád ten moment překvapení, kdy s Lorelei do poslední chvíle nevěděli, co se jim narodí – jestli chlapeček nebo holčička. A jedna? Dvě, tři? No, nebudeme přehánět.
Když se narodila Nina a Mikkaela, říkal si, že příště to třeba bude kluk. Jenže pak následovala Rose a Jamesina a Erasmus pojal podezření, že mají asi patent na holky a kluky dělat prostě neumí. A on si zatraceně přál aspoň jednoho chlapa v rodině.
Jenže pak se narodila ještě Riley a Maya a jeho opustila veškerá naděje. Ale co, zapracovali ještě na jednom a mohl postavit vlastní juniorský tým Hollyheadských harpyjí.

Fandom: Felix Felicis! AU