Plebejův pomníček

Z pohledu FF jsem mrtvej už docela dlouho, ale nedávno jsem našel ve skříni to červený tričko, co jsem od Flanna dostal za roční drabblení. Nostalgie mi div nervyrazila zuby, takže jsem se šel namátkou podívat, jestli starý dobrý efefko ještě vůbec funguje.
Nedá se říct, že by mě překvapilo, že první zmínka na chatu zahrnovala drabbly, ale docela mě pobavilo, když jsem se pak kouknul sem a viděl to téma. Přirozeně jsem i po tý věčnosti zase nažhavil klávesnici a pustil se do psaní.
To abych si mohl napsat tenhle pomníček a zase poklidně na dalších pár let umřít.

Fandom: Paranormální realita

Velmi vzpomínka

Byl klasický těžce zimní den. K Vltavě, do jejíchž hlubin zamyšleně hledělo několik studentů a přemýšlelo, zda by skok ledové vodě vstříc nebyl příjemnější než právě probíhající zkouškové období, přimrzaly labutě, a kdo měl jen trochu inteligence, vysmíval se žasnoucím silničářům z pohodlí domova.
No prostě všechno jako obvykle, tedy až na jednu překvapivou událost, jíž byl nečekaně se zjevivší drabble. Mnohé nejspíš šlehlo, jen co uviděli na monitoru dávno zapomenuté jméno, někteří uvažovali, jestli náhodou bůh neni nemocen, že tímhle nehorázným způsobem trhá všeobecné pojetí reality.
Byl ve skutečnosti úplně zdravej, jenom se mu tak trochu zastesklo.
Po lentilkách.

Fandom: E.

Patrick, toho času profesor, mířil na pozemky. V jezeře se našel utopený student. Podle všeho sebevražda. To na tom bylo to nejdivnější.
S vytaženou hůlkou dorazil na břeh jezera, ale zakouzlit nestihl - najednou zjistil, že zírá na popraskanou omítku stropu. Bylo to zvláštní, zvlášť když se zvedl z postele a zjistil, že pokoj, ve kterém se nachází, je totálně zabordelený. Stál v něm klavír.
V zlověstné předtuše vyhlédl z okna. Svět byl úplně jiný, než jak si ho pamatoval... ze sna? Na chvíli zauvažoval, jestli by nebylo jednodušší prostě skočit.
Naštěstí se dřív, než to stihl udělat, probral na ošetřovně.

Fandom: FF & RD

"Ale tati... vždyť je roztomilej, podívej, jak na tebe kouká..."
"V žádném případě! Tohle ve svém domě nestrpím!"
"On není náročný. Ani toho moc nesní. Koukej, usmévá se na tebe..."
Pan Cayden věnoval nedůvěřivý pohled ostrým zubům.
"Už jsem řekl! Půjde to z domu, a to dnes," rozhodl se být rázný.
"...Dobře, tati," vzdal to Patrick pokorně. "Tak já půjdu.. a.. ehm... najdu mu náhradní domov."
Ve skutečnosti šel za Evannou a stačilo už jen čekat. Zaklepání na dveře se ozvalo o hodinu později. Za dveřmi stál mračící se Jonathan.
"Jestli tu ten kokodlak něco rozžvýká, tak si mě nepřej!"

Fandom: Felix felicis

Krutá korekce

Gwen procitla do krásného rána, a jako vždy za poslední měsíc, co byli s Patrickem svoji, měla na nočním stolku připravenou snídani. Protože neměl moc fantazie, jednalo se o topinky a vajíčka. Zase.
"Drahý... musíme si promluvit," nadhodila opatrně a sledovala, jak se Patrick začíná tvářit zděšeně; nebylo pochyb, že rekapituluje poslední týden a rozpitvává každý svůj čin do molekulární hloubky. "Jsi... opravdu milý, pozorný.." vypočítávala, stále se usmívajíc, a Patrick už opravdu panikařil, "dokonce se už ani moc neklepeš, když ti dám pusu... ale to, že by se dalo půlkou té topinky kreslit, to mi už začíná opravdu vadit."

Fandom: FF AU

S sebou:

Když tenkrát uprostřed léta přistál na Patrickově okně kamínek, zmijozel celý natěšen sebral svůj předpřiravený, téměř půltunový bágl a jal se poprvé v životě prchnout z domu na nepovolenou výpravu. Měl s sebou snad všechno, co by se mohlo hodit; bohatou svačinu, termosku s čajem, deku, náhradní oblečení, nějaké ty peníze, foťák, deštník, knížku, zápisník, pero a lahvičku inkoustu, pro jistotu.
To zábavné na tom bylo, že když směr výprava do divočiny opouštěl dům o několik let později, měl s sebou hůlku, nůž a plechovou čutoru.
Survivaly dělaly s míněním, co je vlastně důležité si vzít na výlet, dočista zázraky.

Fandom: FF

Armáda anorektiček

Nákaza přišla do Bradavic vlastně úplně nenápadně; prý to začalo Arianou a Darrelovou nelichotivou poznámkou ohledně její postavy, jisté ovšem bylo, že brzy to postihlo vlastně skoro všechna děvčata ve věku 12+ let. Pánové byli, zdá se, imunní - to bylo taky jediné štěstí, protože jinak by si skřítkovští obyvatelé hradu šli asi hodit mašli. Spotřeba jídla poklesla o třicet procent a zoufalí kuchaři byli nuceni zbytek delikates poskytnout nenažraným dorostencům, kteří se nacpávali, zatímco dívky téhož věku začínaly nebezpečně připomínat záchodové pavouky. Dokonce i v Mrzimoru se začínal trend anorexie nebezpečně uchytávat... ještě že tam byla Cherry, aby vyvážila statistiku.

Fandom: Felix felicis

Dřít pro dřevo (nedělní žolík)

Na začátku vypadalo deset drabblů, převedených na pouhopouhou jedinou lentilku jako obrovský úspěch; fanfáry, konfety, takové ty klasické věci, a to i když byl o celou půlku lentilky pozadu za Maršmolkem (a to, přiznejme si, bylo značně potupné).
Pak uplynul měsíc, dva; pomalu se probojovával tabulkou vzhůru. To, že skončila jedna ze tří pravidelně drabblících entit, ho namotivovalo ještě víc (protože přiznejme si, nechat drabblit jednoho osamoceného chudáka, ačkoli dvojnásobně, je neetické).
Snaha brzo přinesla ovoce, lentilky se sypaly, a nakonec došlo i na nějaký ten větší achievement. Nebyl sice červotoč, ale i tak ho ta dřevěná medaile celkem potěšila.

Fandom: Realita